Záchranný plán kyperskou ekonomiku tvrdě zasáhne - přinejmenším v krátkodobém horizontu. Stejně jako u dalších záchranných plánů eurozóny i tato pomoc prohloubí recesi a zvýší nezaměstnanost. Kombinuje utahování opasků se zmenšením velikosti bankovnictví, které je klíčovým sektorem kyperské ekonomiky, uvedla BBC.
WSJ cituje ekonomy, podle nichž by se kyperská ekonomika mohla v příštích letech propadat i o více než deset procent. „Blízká budoucnost bude pro zemi a její obyvatele velmi obtížná,“ připustil po jednání evropský komisař Olli Rehn.
Ekonomové rychle snižují předpovědi růstu malé kyperské ekonomiky, která se měla letos smrštit podle oficiálních prognóz o 3,5 procenta. Podle některých analytiků ale pošle omezení finančního sektoru spolu s nedostatkem úvěrů ekonomiku do volného pádu. Gabriel Sterne z poradenské firmy Exotix předpokládá „katastrofální dopad na kyperskou produkci, který povede k poklesu deseti procent hrubého domácího produktu (HDP) letos a osmi procent v roce 2014,“ uvedl WSJ.
BBC: Ušetřeni nebudou ani poctiví střadatelé
Podle šéfa bruselské odbočky BBC čekají zemi dny nejistoty, protože se neví, kdy banky znovu otevřou a kdy přestanou platit restrikce pro výběry z bankomatů a na přesuny kapitálu. Bude i hodně zmatků a dohadování, až budou vyplouvat na povrch detaily a jak se o nich bude debatovat.
I když dohoda od zdanění ušetřila vklady do 100 tisíc eur, způsobila také velké ztráty nevinným lidem. Co se stane člověkovi, který poslal na účet přes 100 tisíc eur, aby si koupil nemovitost nebo aby zaplatil dodavatelům? ptá se BBC. Záchranná dohoda každopádně významně postihne bohaté Rusy, kteří mají na Kypru velké vklady.
Velcí střadatelé přijdou možná o 30 procent vkladů
Zatím nejsou jasné přesné detaily zdanění vkladů nad 100 tisíc eur. Ty jsou zmraženy, dokud se nevypočítá, jaká část z nich připadne na pokrytí ztrát. Dohoda předpokládá „hlubokou restrukturalizaci“ dvou největších bank na ostrově.
První signály už vyslal šéf kyperského parlamentního výboru pro finanční záležitosti Nicholas Papadopulos v rozhovoru pro irské rádio. Uvedl, že majitelé účtů u Bank of Cyprus zřejmě přijdou o 30 procent svých vkladů nad 100 tisíc eur. V případě druhé největší kyperské banky Laiki budou zřejmě ztráty ještě vyšší. „Neslyšel jsem formální oznámení o škrtech, ale tohle je číslo, které jsem slyšel,“ prohlásil Papadopulos.
Střadatelé mají výměnou za škrty získat akciové podíly v bance. U Laiki budou škrty vyšší, protože je potřeba získat od střadatelů této banky v rámci bankovní restrukturalizace 4,2 miliardy eur, napsala agentura Reuters. Bank of Cyprus by měla přispět částkou 1,2 miliardy eur.
Eurogroup Statement on Cyprus by E15cz
Pochybnosti o fungování eurozóny opět nabírají na síle
Britská zpravodajská stanice také uvedla, že byla poškozena reputace eurozóny, která byla nejprve připravena zdanit drobné vkladatele. Stejně tak mnoha lidem vadila údajně zastrašovací taktika Evropské centrální banky a Německa. Znovu se objevily pochybnosti, zda tak rozdílné země mohou zůstat v měnové unii. Na Kypru je velmi snadné nalézt lidi, kteří chtějí opustit eurozónu, tvrdí BBC.
Kypr se vyhnul hrozbě odchodu z eurozóny, ale jeho ekonomika utrpěla zřejmě trvalé škody, napsal WSJ. Předpokládá se, že omezení pohybu kapitálu bude platit týdny a možná i měsíce, takže kyperští občané a firmy budou odříznuti z velké části od finančního systému zbytku eurozóny.
Jako další jihoevropské země i Kypr čelí ohromnému nárůstu nezaměstnanosti, bankrotům firem a menšímu výběru daní, tvrdí podle WSJ ekonomové. List připomíná, že by tak mohla být ohrožena schopnost země splnit rozpočtové cíle, což by mohlo následně vést k ještě drastičtějším opatřením a opět vyvolat obavy o osud Kypru v eurozóně.
Stejně tak je otázka, zda záchranný plán dokáže udržet státní dluh Kypru do roku 2020 pod 100 procenty HDP, což je podmínka účasti Mezinárodního měnového fondu na pomoci Kypru, poznamenává WSJ.
