Eurozóna se v noci shodla na zvýšení efektivity záchranného fondu EFSF, odpisech řeckých dluhů o přibližně 50 procent i na rekapitalizaci evropských bank.
Finanční trh se podle analytika Raiffeisenbank Michala Brožky obával, že dohodnuto bude méně, proto je reakce spíš pozitivní. „Dohody sice dávají naději, že se eurozóna neponoří od další krize, která by negativně ovlivnila hospodářství celé EU, ale jistotu nedávají,“ uvedl. Každopádně Evropu čeká období pomalého růstu ekonomiky, dodal.
Otazník č.1: Řecký dluh
Řecký dluh má navzdory 50procentnímu odpisu dluhů zůstat v roce 2020 na úrovni 120 procent HDP. Investorům tato hodnota zdaleka nemusí stačit, protože Řecko může během následujících let čelit celé řadě ekonomických šoků, které hospodaření státu ještě výrazně zhorší.
Problémem je, že se 50procentní odpis řeckého dluhu plně nepromítne do snížení závislosti Řecka na pomoci mezinárodního společenství. Investoři sice podle plánu odepíší 50 procent řeckých dluhů, ale odpis se netýká půjček od mezinárodního organizací. Celkový dluh Řecka se tak sníží jen zhruba o 30 procent.
„Z dlouhodobého pohledu se domnívám, že odpis řeckého dluhu se ještě zvýší někde k 70 až 80 procentům,“ uvedl k tomu Michal Stupavský ze společnosti Conseq Investment Management.
Otazník č.2: „Dobrovolná“ účast bank
Není vůbec jasné, jestli současná dohoda nepovede asociaci pro trh se swapy a deriváty ISDA k označení situace v Řecku za bankrot. Pokud by se tak stalo, investoři by se mohli dočkat vyplacení pojistek za své investice do řeckých dluhopisů (pojistky jsou označované jako CDS - Credit Default Swap). Existuje tak možnost, že nedobrovolný podíl na řeckém bankrotu by byl pro některé banky výhodnější než schválený dobrovolný podíl.
Otazník č.3: Účast zbytku světa
Schválený plán je podle analytika České spořitelny Jana Jedličky maximem možného, na čem se bylo možno dohodnout. Varuje ale, že problémy Evropa nezvládne sama. „Bude nutné do záchrany zapojit i ostatní světové ekonomiky,“ uvedl.
Finanční servis FT Alphaville upozorňuje, že není jasné, zda se Čína zúčastní speciálního mechanismu, který povede MMF, a jenž by měl zajistit peníze pro eurozónu prostřednictvím velkých rozvojových ekonomik. Se zástupci Číny bude teprve jednat francouzský prezident Nicolas Sarkozy a šéf záchranného fondu EFSF Klaus Regling.
Otazník č.4: Navýšení kapacity EFSF
Představitelé eurozóny se dohodli, že sílu záchranného fondu EFSF posílí tzv. pákovým efektem až na jeden bilion eur. „Pákový efekt zjednodušeně znamená, že objem fondu se navýší bez toho, aby musely parlamenty jednotlivých zemí znovu hlasovat o navýšení příspěvků do fondu. Například tím, že bude fond ručit za prvních 20 až 25 procent ztrát u emitovaných dluhopisů rizikovými zeměmi. Pojištěno tak ve skutečnosti bude čtyřikrát až pětkrát více, než činí záruka fondu,“ vysvětlil Hatlapatka.
Eurozóna tak ale podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka použila podobné „triky“, které politici kritizují a připisují jim díl viny na finanční krizi. „Důvěryhodnější by bylo použít vyšší příspěvky zemí, které si to mohou dovolit, nebo použít úvěry od ECB,“ uvedl.
