Analýza: Letošní fúze a akvizice byly nejsilnější od roku 2007

Dolary (ilustrační foto)

Dolary (ilustrační foto) Zdroj: CC BY-SA 2.0: 401(K) 2012 via Flickr

Hodnota globálního trhu v oblasti fúzí a akvizic letos dosáhla 2,69 bilionu dolarů, nejvíce od vypuknutí finanční krize, uvádí zpráva mezinárodní právní firmy Clifford Chance. Představuje to meziroční nárůst o 42 procent.

Nejvýznamnější část trhu patřila během první jedenácti měsíců roku 2014 jako obvykle Spojeným státům. Tam proběhly transakce o objemu 1,185 bilionu dolarů, což představuje meziroční nárůst o 54 procent. Významně se zotavil i trh Střední a Jižní Ameriky, o 53 procent ve srovnání s loňskem (lví podíl na tom měla mexická transakce, jíž tamní multimiliardář Carlos Slim koupil podíl v telefonním operátorovi América Móvil od AT&T za 5,57 miliardy dolarů).

Prudce vzrostly čínské investice v Evropě, naopak pokles zaznamenaly čínské investice v Africe. V Evropě celkem vzrostla aktivita M&A o 37 procent a v Jihovýchodní Asii o 31 procent, přičemž v posledně jmenovaném regionu došlo k výraznému nárůstu transakcí o objemu přesahujícím jednu miliardu dolarů.

Zpomalení ve třetím kvartálu

Díky tomu je rok 2014 pro fúze a akvizice nejsilnějším obdobím od roku 2007, kdy začala narůstat globální finanční krize. Optimismus však brzdí skutečnost, že ve třetím čtvrtletí došlo k výraznému utlumení těchto aktivit ve srovnání s letošními prvními šesti měsíci, píše v komentáři ke zprávě firmy Clifford Chance globální šéf její korporátní praxe Guy Norman.

Nejsilnějším sektorem zůstaly telekomunikace a energetika (uskutečněné transakce v těchto sektorech dosáhly celkové hodnoty 547,3, respektive 507,8 miliardy dolarů). Největší posun kupředu zaznamenaly zdravotnictví a maloobchod, které letos představovaly tři, respektive dvě procenta celkového objemu fúzí a akvizic.

Pro rok 2015 vidí CC několik zásadních rizikových faktorů, které mohou fúze a akvizice brzdit: jsou jimi především možné prudké zpomalení čínského ekonomického růstu; prohloubení politických problémů uvnitř eurozóny; návrat legislativního znehybnění Spojených států; parlamentní volby v Británii, jejichž možným důsledkem je zvýšená nejasnost postavení Británie v Evropské unii. Kromě toho je třeba počítat se stávajícími faktory, jimiž jsou klesající cena ropy a vzájemné ekonomické sankce mezi Ruskem na straně jedné a Evropskou unií a Spojenými státy na straně druhé.