Když Skotská národní strana před referendem v roce 2014 hlásala, že o odtržení od Velké Británie bude Skotsko dál platit britskou librou, „zdá se při ohlédnutí zpět, že to byla chyba“, řekl Stiglitz v rozhovoru pro BBC. „Chtěli navázat ekonomiku na libru, aby tak dosáhli co nejhladšího přechodu, chtěli říct, že se mohou vyvázat ze současného ekonomického uspořádání a přitom si ponechat měnu a další instituce,“ dodal.
Vláda v Edinburgu po rozhodnutí britských voličů odejít z Evropské unie hledá cestu, jak udržet Skotsko uvnitř osmadvacítky členských zemí. Sturgeonová připouští i další referendum o nezávislosti. Pokud k tomu dojde, nemělo by se Skotsko podle ekonoma hnát do eurozóny. „Mimochodem, byla by chyba přijmout euro, takže by zřejmě museli vzkřísit skotskou libru,“ navrhl Stiglitz.
Nová skotská měna by měla mít od počátku plovoucí kurz a přispěla by tím k růstu ekonomiky, což by snížilo vládní deficit a pomohlo k přijetí Skotska do EU. „Malé státy mohou mít vlastní měny. Island v roce 2008 prodělal jeden z nejhlubších ekonomických propadů, následoval ale jeden z nejsilnějších růstů, protože měl vlastní měnu,“ uvedl ekonom.
Dřívější obhájce jednotné evropské měn Stiglitz nedávno vydal knihu, ve které euro líčí jako hrozbu pro budoucnost unie. Pokud by bylo Skotsko postaveno před volbu, že může vstoupit do EU, ale zároveň musí přijmout, „dvakrát bych si to rozmyslel“, uzavřel Stiglitz.
Čerstvá data ukázala, že schodek skotského rozpočtu loni dosáhl 15 miliard liber, což představuje 9,5 procenta HDP. Tato hodnota překonává dokonce i krizí stižené Řecko.
