Návrh úsporných opatření má podle Reuters dostatečnou podporu napříč ministerstvy a dalšími institucemi na to, aby se dostal na jednání kabinetu. Dosud se k němu klonilo jen ministerstvo financí.
List Vedomosti uvádí, že se úspory mají týkat hlavně zakázek na nové zbraně, výzkumu a modernizace, které tvoří více než dvě třetiny obranných výdajů (68 procent). V letošním rozpočtu se počítalo s výdaji na obranu ve výši 3,14 bilionu rublů (bezmála bilion korun), nebo-li čtyř procent hrubého domácího produktu; rezort by tedy měl ušetřit okolo 160 miliard rublů (asi 51 miliard korun).
To je podle analytika Ruslana Puchova v době recese pochopitelné a nepoškodí to bezpečnost země. Další škrty ve stejném tempu by ale obranyschopnost ohrozit mohly, tvrdí expert. Ve hře byly i návrhy na osekání armádního rozpočtu o sedm procent.
Čtěte rozhovor s izrealským generálem ve výslužbě:
Zatím však platí, že mzdy vojáků se za žádných podmínek nesníží, zdůraznil zdroj, na který se list Vedomosti odvolává. Šetřit se nemá ani na budování nových jednotek, ani na operaci v Sýrii, kde od konce loňského září ruské letouny podporují síly prezidenta Bašára Asada.
„Nejde v první řadě o peníze, ale o politický precedens,“ uvedl ovšem jeden ze čtyř vládních zdrojů agentury Reuters, které mají informace o návrzích škrtů.
Po více než roce trvajících ekonomických obtíží v důsledku západních sankcí a klesajících cen ropy by tak vedení země dalo jasně najevo, že nutnosti šetřit se nevyhne žádná oblast státního rozpočtu – tedy ani dosud vůči škrtům imunní armáda. Přitom v době, kdy se hospodářské problémy Ruska již projevily a vláda začala s hledáním úspor, současně v tichosti dovolila 30procentní navýšení výdajů na obranu.
Bývalý izraelský generál: Rusko v Sýrii působí jako zmatený medvěd
