Arménie uzná Náhorní Karabach za součást Ázerbájdžánu, prohlásil premiér

Příměří v Náhorním Karabachu hlídají ruské jednotky

Příměří v Náhorním Karabachu hlídají ruské jednotky Zdroj: Reuters

bru

Desítky let trvající spory mezi Arménií a Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach by se mohly brzy uzavřít. Jerevan je ochoten uznat sporné hornaté území za součást sousedního státu, pokud bude zaručena bezpečnost tamního arménského obyvatelstva, oznámil arménský premiér Nikol Pašinjan.

Arménie je připravena uznat hranice Ázerbájdžánu o rozloze 86 600 čtverečních kilometrů, včetně Náhorního Karabachu prohlásil Pašinjan na tiskové konferenci, z níž cituje agentura Armenpress. Arménský premiér dodal, že jako základ pro určení budoucí hranice obou zemí by měly sloužit sovětské mapy z roku 1975.

„Doufáme, že v nejbližší době dosáhneme dohody o textu mírové smlouvy a dokážeme ji podepsat,“ řekl Pašinjan. „Sotva se nám ale podaří podepsat mírovou smlouvu. Doufáme, že se podaří dospět k dohodě o otevření regionálních komunikací,“ dodal. Pašinjan má ve čtvrtek jednat v Moskvě s prezidenty Ázerbájdžánu a Ruska Ilhamem Alijevem a Vladimirem Putinem.

Arménský premiér zdůraznil, že jednání o budoucím uspořádání se musejí odehrát především mezi vládou ve Stěpanakertu, správním středisku Náhorního Karabachu, a Ázerbájdžánem. Podle Pašinjana by dohodu mezi Náhorním Karabachem a vládou Ázerbájdžánu měly stvrdit mezinárodní záruky, které by pomohly ochránit tamní arménské obyvatelstvo před hrozbou „pokračování ázerbájdžánské politiky etnických čistek a genocidy“.

Ázerbájdžánský prezident Alijev po jednání s litevským prezidentem Gitanasem Nausėdou ve Vilniusu prohlásil, že považuje uzavření mírové dohody s Arménií za nevyhnutelné. 

Spory o Náhorní Karabach trvají desítky let. Enklávu uprostřed ázerbájdžánského území dlouhodobě kontrolují arménští separatisté, na území převažuje arménské obyvatelstvo. Při posledním zesílení bojů v roce 2020 Ázerbájdžán část Náhorního Karabachu dobyl, v bojích přišlo o život více než 6700 lidí. Jednání o příměří po 44 dnech bojů zprostředkovalo Rusko, které také následně do oblasti vyslalo svou vojenskou misi dohlížející na klid zbraní.