Arménie zaskočila Brusel změnou kurzu k Rusku

Ručně tkané koberce jsou jedním z mála vývozních artiklů izolované kavkazské země

Ručně tkané koberce jsou jedním z mála vývozních artiklů izolované kavkazské země Zdroj: David Klimes

Velkého diplomatického vítězství dosáhl začátkem září šéf Kremlu Vladimir Putin v případě Arménie. Země oznámila, že se chce přičlenit k celní unii Ruska, Běloruska a Kazachstánu, čímž přichystala nepříjemné překvapení Bruselu.

„Vypadá to, že Arménie ruší jednání o volném obchodu s EU a místo toho se bude integrovat s Ruskem. Obrat o sto osmdesát stupňů,“ reagoval na Twitteru švédský ministr zahraničí Carl Bildt.

Zatímco pro Kreml je hospodářský dopad arménského kroku oproti politickému rozměru podružný, motivace malé zakavkazské země je opačná. Moskva je největším obchodním partnerem Jerevanu, jejich vzájemný obchod vzrostl loni o více než pětinu. Nemluvě o tom, že Rusko je také největším zahraničním investorem v zemi, loni tam vynaložilo tři miliardy dolarů.

„Jsem přesvědčen, že připojení Arménie k euroasijské integraci dá silný impulz vzájemně výhodné hospodářské spolupráci,“ řekl Putin a ohlásil záměr ruských železnic investovat do rozvoje arménských drah 450 milionů dolarů. Podle některých názorů je třeba za arménským krokem hledat i ruské dodávky zbraní do sousedního nepřátelského Ázerbájdžánu.