Assange prohlásil, že australská premiéra Julia Gillardová a americký velvyslanec v v Austrálii používají v jeho případě „slizkou rétoriku“. Odmítl také tvrzení australských úřadů, že mu během jednání o vydání do Švédska byla ve Velké Británii poskytována trvalá pomoc.
„Nesetkal jsem se s nikým z australského konzulárního úřadu od prosince 2010,“ řekl s tím, že dostal pouze SMS zprávu s dotazem „Má pan Assange nějaké obavy?“. Vydání do Švédska odmítá kvůli tomu, že by jej v zemi čekala vazba, zatímco by probíhalo „jejich takzvané vyšetřování“.
Assange tvrdí, že v případě vydání do Švédska by mu hrozilo následné vydání do USA, kde by mohl být souzen za špionáž. Spojené státy ovšem o jeho vydání dosud nepožádaly. Zakladatel WikiLeaks tvrdí, že se tak stane až později. „V posledním měsíci americké úřady zadržely na letištích dva mé kolegy, vyslýchala je FBI. Ptali se jich na mě a mou organizaci, žádali je, aby se stali informátory,“ vysvětlil.
Ekvádor se , zda Assangemu udělí politický azyl. Zástupce ministerstva zahraničí Marco Albuja uvedl, že o žádosti Australana by měl ještě dnes rozhodnou prezident Rafael Correa. Mluvčí WikiLeaks Kristinn Hrafnsson ale tyto naděje mírní. „Může to trvat hodiny, nebo také dny,“ řekl.
Assange se na ekvádorskou ambasádu uchýlil v úterý a požádal zde o politický azyl. Před velvyslanectvím nyní hlídkují britští policisté.
Levicový ekvádorský prezident, jehož vztahy s Washingtonem jsou napjaté, řekl, že jeho vláda zkoumá, zda Assangemu opravdu hrozí vydání do USA a následně možnost trestu smrti. „Ekvádor je zemí hájící právo na život. Musíme nyní zjistit, zda je život pana Assange skutečně v ohrožení,“ uzavřel.
