Atény chtějí do neděle dosáhnout dohody s věřiteli

Řecký premiér Alexis Tsipras

Řecký premiér Alexis Tsipras Zdroj: ctk/AP

K dosažení dohody s věřiteli je zapotřebí zásahu na nejvyšší politické úrovni, protože vyjednávací týmy na technické úrovni v takzvané bruselské skupině to zcela nedokážou nikdy, řekl hlavní řecký vyjednávač Euklidis Tsakalotos před dalším pokračováním jednání, které bylo na programu dnes.

Představitelé eurozóny tento požadavek, který vznesl v minulosti již několikrát řecký premiér Alexis Tsipras, ale vždy odmítali. Například německá kancléřka Angela Merkelová nebo její ministr financí Wolfgang Schäuble vždy upozorňovali, že nejprve musejí sladit postoje finanční odborníci.

Dohoda má Aténám výměnou za reformy zajistit další finanční pomoc. Silně zadlužené Řecko peníze nutně potřebuje co nejdříve, aby odvrátilo hrozbu platební neschopnosti.

Tsakalotos, který nahradil ve vedení týmu vyjednávačů ministra financí Janise Varufakise a přispěl tak k příznivější atmosféře na jednáních, si ale vypůjčil slovník svého předchůdce. Například řekl, že zástupci Mezinárodního měnového fondu (MMF) zastávají „tak tvrdý postoj, že se ve skutečnosti neúčastní žádné diskuse“.

Pochybnosti trvají

Varufakis zase obvinil zástupce vyjednávačů z „bezcitnosti“ k potřebám řeckých ostrovů, u nichž požadují zrušení zvýhodněné nižší daně z přidané hodnoty, což šéf řeckých financí slibuje udělat, ale až na podzim, tedy po turistické sezóně.

Mluvčí řecké vlády Gavriil Sakellaridis sice vyjádřil optimismus, že řecká vláda hodlá do neděle dosáhnout dohody s mezinárodními věřiteli, řecká média ale netají své pochybnosti. List To Vima k vývoji vyjednávání vydal článek s titulkem „Mezi optimismem a bankrotem“, v němž uvedl, že zhola nic neospravedlňuje pozitivní naladění vlády, že dohoda se blíží.

Vznikne dohoda do konce týdne?

„Jdeme do jednání s cílem mít do neděle dohodu,“ citovala mluvčího agentura AP. Atény již několik měsíců jednají s věřiteli o podobě reforem, kterými je podmíněna výplata zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) ze záchranného programu pro Řecko.

Řecký premiér Alexis Tsipras ve středu řekl, že rozhovory s věřiteli jsou v poslední fázi a že brzy budou zveřejněny podrobnosti dohody. Mluvčí Evropské komise nicméně upozornil, že v rozhovorech přetrvávají neshody v otázkách rozpočtových cílů, reforem důchodového systému a trhu práce, ale také ohledně velikosti řeckého státního sektoru.

Jdeme do jednání s cílem mít do neděle dohodu

Ve středu večer začalo v Bruselu nové kolo vyjednávání mezi řeckým týmem a zástupci věřitelů a jeden z činitelů řecké vlády před jeho začátkem informoval, že se na něm už bude sepisovat návrh dohody. To ale všichni dostupní představitelé eurozóny popřeli a někteří vyjádřili nad takovým tvrzením údiv, protože jednání podle nich stále nijak podstatně nepokročila.

Sakellaridis dnes ale kritizoval skeptická vyjádření druhé strany, která zpochybňují optimistická tvrzení Atén, a řekl, že „občas nejsou neutrální“, ale účelová. „Prohlášení, která nesdílejí optimismus řecké vlády, zapadají do širšího průběhu vyjednávání a mají zřejmě dotlačit řeckou stranu k dalším ústupkům,“ řekl mluvčí podle agentury Reuters.

Lagardeová: Dá to ještě mnoho práce

Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová uvedla, že uzavření dohody mezi Řeckem a věřiteli si vyžádá ještě mnoho práce. „Neřekla bych, že jsme již dosáhli konkrétních výsledků,“ řekla v rozhovoru s německou televizí ARD.

Sakellaridis také řekl, že Atény neplánují sloučit červnové splátky řeckého dluhu vůči MMF do jedné úhrnné splátky, jak to tento týden navrhl jeden z evropských činitelů. Atény příští měsíc čekají čtyři splátky dluhu vůči MMF v celkové výši 1,6 miliardy eur. První splátku 300 milionů eur mají Atény uhradit 5. června, což je termín, který řecká vláda označila za klíčový pro dosažení dohody. Někteří členové řecké vlády v posledních dnech dávali najevo, že Atény na uhrazení splátky měnovému fondu nemají peníze a dají místo toho přednost výplatě mezd a důchodů.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur. Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi.