Auto na vlastní kůži. Ostrov Mykonos nabízí scenérii na test před nákupem
Značka Range Rover nabízí potenciálním zákazníkům místo, kde se seznámí se svým budoucím autem lépe než jen v konfigurátoru. Poznají ho naživo a s patřičně poetickou kulisou. Do Range Rover House na ostrově Mykonos jsem se vydala zjistit, jak takový koncept funguje v praxi a co ve vás zanechá, když se značka opře spíše o zážitek než o slova.
Mykonos se tváří jako nekonečný katalog bílých kostiček a azurových bazénů. Ale nahoře nad Aleomandrou stojí dům, který z tohoto poněkud zneklidňujícho rytmu místního urbanismu vybočuje. Stojí mimo spleť uliček, mimo ruch promenád. Oáza, kde přestanete vnímat čas. Na terase vedle sebe parkují starý Range Rover Classic a jeho současný nástupce – skáčete očima napříč léty a baví vás jednoduchost někdejší palubovky s tenkým volantem, stejně jako mírné, uhlazené křivky dneška.
Zahrát si na kurátora
V Range Rover House vás nepřepadá přepálený luxus, ten zde spíše dřímá pečlivě ztišený: na nízké polici starý telefon a gramofon, v kuchyni mramor s jemnou žilkou, jídelna otevřená do zahrady se zelení. Máme se tu ponořit do cesty časem: pomáhá k tomu krátké video k výročí 55 let značky, poslechový pokoj, vůně a drobné detaily, které skládají výběr ikon od sedmdesátek po současnost.
V zadní části domu se návštěvníkům otevírá tichá dílna. Naši hostitelé nás zvou na SV Bespoke, jak říkají malé hře na kurátora, při níž si virtuálně poskládáte vlastní Range Rover jako odraz vašeho vkusu a vaší aktuální nálady. Zkouším pár kombinací vybavení a laku, až skončím u teplého pískově zlatého tónu. Je krásný, ovšem na barvu Lincoln Green Range Roveru SV 55 odkazujícího na tradici ze sedmdesátých let to nemá – ta je ale dostupná jen v limitované edici.
Odpoledne vyměníme kola Range Roverů za jachtu. V zátokách u Mykonosu se houpe modrošedá Riva, na kterou přijíždíme adrenalinovou jízdou člunem. Pod klidnou palubou nenápadně bublá motor. Ani tady luxus nekřičí. Polostín nad kokpitem, slunce na kůži, vítr, který dokresluje atmosféru. Stevard ukáže jednoduchý trik: pár zrnek kaviáru na hřbet ruky, tři vteřiny počkat, až se otevře chuť. Se šampaňským to dává smysl. Koupání v zátoce je azurové a kolem nás se houpou další lodě, na každé jiný playlist, na každé jiná nálada.
3D divočina
Po tom všem klidu si říkám, že to chce i trochu dobrodružství. Ráno mě u vily vyzvedává Range Rover páté generace – a já rovnou naskočím za volant. Dveře s jemnou kůží a látkovou roletkou působí skoro domácky. Na první pohled uhlazený ostrov nám mimo hlavní tahy ukazuje štěrk a úzké cesty. Ten protiklad mě baví: v kabině klid, venku rachot kamínků. Zapínám 3D kameru – najednou se nedívám jen čelním sklem dopředu, ale vidím celé auto v prostoru. Sestavený obraz shora ukáže, jak blízko jsem ke zdi, kde končí krajnice, a jestli mířím přesně mezi kameny v cestě. V praxi to znamená klidnější ruce na volantu, ale třeba také méně couvání. Prašné výjezdy, kamenité sjezdy k moři, konvoj několika aut a nakonec i rychlý průjezd pískem, kdy se za námi zvedne hnědá vlna prachu. Moje první offroadová lekce s kulisou Mykonosu byla dokonalá.
Večer se dům na skále převlékne do teplejších tónů. Classic u bazénu působí až dojemně, současná generace si drží odstup v jiné části areálu – každá kapitola má své místo. Balím na cestu domů s jednoduchou rovnicí: slaná kůže z moře, mykonoská modř, ostrovní vítr a Range Rovery – kombinace, na kterou se nezapomíná.
