Současná imigrační vlna, která Německo zasáhla, je nejsilnější v historii země. Zatím nejvíc lidí požádalo v zemi o azyl v roce 1992 v době válek v bývalé Jugoslávii. Tehdy do Německa přišlo zhruba 440 tisíc žadatelů o azyl.
Příliv běženců mimořádně zatěžuje úřady, které žádosti o azyl řeší, i spolkové země, které musí financovat ubytování uprchlíků. Přibývá proto požadavků na spolkovou vládu, aby na příští rok vyčlenila v rozpočtu více peněz na řešení situace s uprchlíky a už letos poskytla spolkovým zemím dodatečnou dotaci na zajištění potřeb běženců.
Vláda se zatím zavázala poskytnout zemím jednu miliardu eur (27 miliard korun), náklady spojené s uprchlíky se ale odhadují na přinejmenším pět miliard eur (135 miliard korun).
Vysoký počet žadatelů o azyl vyvolává i napětí v německé společnosti. Několik ubytoven pro uprchlíky se stalo terčem žhářských útoků, objevují se i snahy běžence zastrašovat.
V pondělí večer se podle serveru Spiegel Online stala terčem podobného útoku ubytovna v Meklenbursku-Předním Pomořansku, když se k ní přiblížilo auto se zhasnutými světly a jeho posádka začala směrem k budově vystřelovat rachejtle a petardy.
Německá kontrarozvědka rovněž upozorňuje, že tématu běženců stále častěji zneužívají i krajně pravicová uskupení, aby šířila nenávist proti cizincům. Kontrarozvědka varovala, že hrozí eskalace extremistického násilí, fyzické útoky by kromě ubytoven pro běžence mohly mířit i proti jednotlivým lidem.
