SRM by likvidoval závazky významných evropských bank v případě jejich krachu. Dosud nebylo jasné, z čeho by se financoval. Podle nové dohody by v SRM mělo být během deseti let 55 miliard eur. Ty by měly odvádět banky eurozóny podobně jako odvádějí peníze na pojištění vkladů. Ručení se bude postupně posouvat od národního po vzájemné. Ještě ale zdaleka není jasné, kdy bankovní unie spatří světlo světa, všechny nutné pilíře totiž nestojí. Nyní jsou zaváděna pravidla pro kapitálovou přiměřenost bank, Jednotný bankovní dohled pod Evropské centrální banky (ECB) začne fungovat od října 2014.
SRM má začít pracovat na přelomu let 2015 a16. „Přesné datum není stanoveno s ohledem na nutnou ratifikaci příslušné mezinárodní smlouvy, která bude spolu s legislativou EU tvořit právní základ pro vznik a fungování jednotného mechanismu,“ vysvětlil deníku E15 velvyslanec ČR při EU Martin Povějšil.
Česko: Počkáme a uvidíme
Bankovní unie bude povinná pro všechny členské země eurozóny, ovšem pro členy EU a tedy i Česko bude dobrovolná. Přímý dohled bude ECB vykonávat nad systémovými bankami, kterých je v EU 140 a drží přes osmdesát procent aktiv sektoru. Česko tedy zatím rozhodnutí o připojení k bankovní unii přijímat nemusí. „Máme možnost počkat a zhodnotit, jak celý projekt bankovní unie bude vypadat, jak bude fungovat a posoudit jeho dopady na domácí bankovní sektor. Pokud budou pozitiva převažovat nad riziky, je možné o připojení uvažovat,“ dodal Povějšil.
Z dosavadních vyjádření tuzemských bank a centrálních bankéřů vyplývá, že se do unie spíše moc nehrnou. ČNB pokrok ohledně SRM nekomentovala, ale například guvernér Miroslav Singer se na adresu unie vyjadřoval spíše skepticky. ČNB podle něj podporuje myšlenku bankovní unie v Evropě, ale pro tuzemský sektor nemá vstup nyní smysl. „Český finanční sektor je v EU mimořádně specifický tím, že je likvidní a dobře kapitalizovaný a ačkoliv je založený na hostovském základě, je čistým věřitelem finančního sektoru eurozóny,“ uvedl letos v květnu.
Podle náměstka České bankovní asociace Jana Matouška se hodně změní pro matky tuzemských bank, nad kterými bude vykonávat dohled ECB namísto národních regulátorů. Zatím nejde říci, jak se to projeví v dopadu na české banky – spíše ale jen okrajově.
Myšlenka bankovní unie se logicky nelíbí euroskeptikům. „Bankovní unie není nic jiného než další kanál pro transfery. Představuje další regulační integraci bez autentického politického mandátu občanů ze zemí Unie. Český bankovní sektor je jedním z nejstabilnějších vůbec, naše účast v bankovní unii by tedy neznamenala nic jiného, než pouhé ručení za dluhy z cizích zemí a sdílení rizika s bankovními sektory států jako Španělsko, Portugalsko, Řecko a další,“ řekl šéf Centra ekonomických studií Institutu Václava Klause Martin Slaný.
Jisté tedy je, že bezprostředně vstup do bankovní unie českým bankám nehrozí. Může se ale stát cokoli. „Hodně se ukáže podle toho, jak se ECB chopí své role orgánu dohledu. Současná bankovní rada na to má taky vcelku jednoznačně negativní názor. Ale může se klidně stát, že se po čase věci vyjasní, budou první zkušenosti s fungováním a budou to samy banky, které budou vstup do bankovní unie podporovat,“ řekl E15 zdroj z bankovních kruhů.
