„Plamen demokracie zůstal hořet. Rumuni odmítli státní převrat,“ prohlásil Băsescu. Drtivá většina těch, co hlasovali, se přitom vyjádřila pro jeho odchod. Băsescu chce pohnat k zodpovědnosti ty, kdo jeho svržení iniciovali. Konkrétní kroky ale neuvedl.
Středopravého prezidenta se chtěl zbavit středolevý kabinet, obvinil ho z překračování pravomocí a vměšování do vládních záležitostí. Na počátku července jeho odvolání odhlasoval parlament. Referendum o Băseskově svržení se přitom ze stejných důvodů konalo už podruhé. Poprvé v roce 2007 přišlo hlasovat ještě méně lidí, tři čtvrtiny zúčastněných tehdy ale chtěly, aby setrval ve funkci.
Prezidentovu popularitu od té doby srazil jeho kladný postoj k úsporám, jež po zemi požadují zahraniční věřitelé. „Hlasoval jsem pro jeho odvolání, protože snížil mou penzi a nezaslouží si být u moci,“ citovala agentura Reuters šestašedesátiletého penzistu žijícího nedaleko Bukurešti.
Ponta po ohlášení výsledků uvedl, že Băsescu sice zůstane v prezidentském paláci, ale nebude mít legitimitu. V tuto chvíli však není zcela jasné, jak se bude k prezidentovi chovat.
„Musíme bránit Rumuny, kteří hlasovali pro impeachment,“ prohlásil premiér. „Co je k diskuzi s člověkem, kterého Rumuni odmítli?“ odvětil na dotaz, zda bude s Băseskem spolupracovat. Přislíbil však, že nebude vyhledávat konfrontaci, protože spory by Rumunsko dále oslabily.
Tomu ale analytici příliš nevěří. „Pontovy komentáře svědčí o tom, že bude pokračovat ve svém útočném přístupu, který mohl pochytit od Băseska,“ míní Sergiu Miscoiu z think tanku CESPRI.
