Odborníci jsou přesto poměrně skeptičtí. „Dohody jsou velmi křehké a kulturní propast je v Belgii hluboká,“ varoval analytik Pascal Delwit. Vláda, v jejímž čele stojí šéf valonských socialistů, musí splnit požadavky Vlámů na přenesení pravomocí z centra na kraje. Ekonomicky aktivnější sever má totiž pocit, že svými daněmi financuje jih.
Je možné, že kabinet bude nejdříve předělávat rozpočet na příští rok. Politické strany se na něm dohodly pod tlakem Evropské unie koncem listopadu jen pár hodin poté, co agentura Standard & Poor‘s snížila rating Belgie z AA+ na AA v obavě z dalšího zvyšování již tak vysokého státního dluhu. Poukázala přitom i na neexistenci vlády.
Vyjednavači stanovili schodek rozpočtu na 2,8 procenta HDP, čímž splnili unijní limit. Dohodli se na tom, že země bude muset v příštím roce ušetřit více než jedenáct miliard eur.
Současná podoba rozpočtu se ale moc nezamlouvá ekonomům. Tvrdí, že je postaven na příliš optimistických prognózách. Je totiž založen na předpokladu růstu ekonomiky o 0,8 procenta, což podle odborníků není příliš reálné. Eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn dohodu o rozpočtu přivítal. Dodal ale, že ho Brusel důkladně prozkoumá, aby zjistil, zda splňuje jeho doporučení, a teprve poté vydá konečný posudek.
Plánovaná přísná fiskální politika už vyvolala odpor Belgičanů. Proti úsporným opatřením, které mají být nejtvrdší za 70 let, protestovalo koncem minulého týdne v ulicích Bruselu na padesát tisíc lidí.
