Ostrovy, které Japonci nazývají Senkaku a Číňané Tiao-jü, jsou důvodem napětí mezi dvěma zeměmi a Tchaj-wanem už delší dobu. Nejsou sice obydlené, ale v jejich okolí se pravděpodobně nacházejí zásoby nerostných surovin. Peking nad nimi koncem listopadu ohlásil zónu vzdušné obrany. Požadavek, aby se mu hlásila všechna letadla v oblasti, popudil nejen Japonsko, ale také Jižní Koreu, USA a Austrálii.
„Přednesu naše obavy s velkou určitostí přímo, až se setkám s čínskými vůdci v pozdější etapě této cesty,“ slíbil Biden v Tokiu premiérovi Šinzóovi Abemu, než se vydal do Pekingu. „Pokud jsou USA skutečně oddané snížení napětí v regionu, musí se nejprve přestat podvolovat tokijským nebezpečným hrátkám s ohněm,“ napsal Bidenovi na uvítanou list China Daily.
Ze setkání Bidena s prezidentem Si Ťin-pchingem zatím proniklo na veřejnost jen pár frází o nutnosti vzájemné důvěry. USA ale už dříve naznačily, že nemají v úmyslu příliš tlačit na pilu, když o víkendu vyzvaly americké aerolinky, aby z bezpečnostních důvodů čínský požadavek respektovaly.
Geopolitická krize
Někteří experti přitom spor o ostrovy považují za jednu z geopolitických krizí současnosti. Míní, že si díky němu vojenská mocnost na vzestupu může vyzkoušet, kam až ji Spojené státy a sousedé nechají zajít.
„Bez účinné americké odpovědi začala Čína úspěšně měnit pravidla mezinárodní bezpečnosti ve východní Asii. A pokud bude Washington fňukat a nepraští do stolu, začne v Asii ztrácet vliv,“ domnívá se americký odborník na region Michael Auslin. I poradce prezidenta Baracka Obamy podle New York Times anonymně připustil, že ve skutečnosti nejde o ostrovy.
Napětí ve Východočínském moři patrně bude nadále stoupat s tím, jak mu země přikládají stále větší vojenskou důležitost. Jižní Korea na ostrově Čedžu buduje základnu pro dvacet válečných lodí včetně ponorek. Chce prý chránit obchodní trasy. Vojenské stanoviště chtějí mít do roku 2016 na malém ostrově nedaleko Senkaku i Japonci. Plánují posílit nasazení na Okinawě.
