„Raketa explodovala nalevo nad kokpitem, její fragmenty zasáhly kokpit a zabily všechny tři členy posádky, kteří byli přítomni v kokpitu. Kokpit se následně oddělil o zbytku letadla, které se poté rozlomilo ve vzduchu,“ uvedl šéf nizozemských vyšetřovatelů Tjibbe Joustra.
Nizozemští vyšetřovatelé se pozastavili především nad tím, že nad Ukrajinou během bojů létalo 61 aerolinek ze 32 zemí. „Nikdo si nemyslel, že civilní letectví je v ohrožení,“ řekl.
„Státy jsou zodpovědné za rozhodnutí, jestli je vzdušný prostor nad jejich územím bezpečný,“ pokračoval Joustra s tím, že ačkoliv bylo v týdnech před katastrofou na Ukrajině sestřeleno několik vojenských letadel a vrtulníků, Kyjev z toho nevyvodil žádná opatření. Ukrajinské úřady sice vyhradily vzdušný prostor do výšky pět tisíc a později 32 tisíc stop (zhruba 9700 metrů) pro vojenský provoz, úplné uzavření vzdušného prostoru nad východní Ukrajinou ale přišlo až po katastrofě.
Nizozemští vyšetřovatelé proto doporučují, aby se státy více věnovaly vyhodnocování bezpečnosti svého vzdušného prostoru. Výtka ale míří i k aerolinkám, které se řídily rozhodnutími ukrajinské vlády a samy rezignovaly na posuzování bezpečnosti tras, po kterých létají.
Letoun byl v sestřelen nad územím válkou zmítaného Donbasu, v troskách zahynulo 298 lidí, z toho asi dvě třetiny Nizozemců.Vyšetřovatelé určili území o rozloze 320 kilometrů čtverečních, odkud byla raketa vypálena. Oblast byla podle nich v červenci 2014 v rukou povstalců.
Ruská zbrojovka Almaz-Antej, která rakety Buk vyrábí, představila vlastní verzi událostí. Ještě předtím, než Nizozemci zveřejnili svou zprávu, ředitel koncernu Jan Novikov uvedl, že se mýlí. Podle zbrojovky byla raketa vystřelen z vesnice pod kontrolou ukrajinské armády a byl použit její starší typ, který už ruská armáda nepoužívá.
Vzájemné obviňování
Kyjev a jeho západní spojenci obviňují z útoku na letoun povstalce vyzbrojované Moskvou či přímo ruskou armádu. „Podle našeho názoru byla raketa vystřelena z území kontrolovaného výhradně ruskými bojovníky a není pochyb o to, že opilí separatisté nejsou schopni ovládat systém Buk, a to znamená, že tyto systémy byly ovládány výhradě profesionálními ruskými vojáky,“ prohlásil ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk.
Animace průběhu letu MH17
Kreml označil zprávu za předpojatou a varoval před podobnými „unáhlenými“ závěry. Podle něj je nejpravděpodobnější příčinou katastrofy raketový útok ukrajinského bojového letounu.
Rusko v reakci na nizozemskou zprávu o příčinách katastrofy uvedlo, že „není důvod tvrdit, že letadlo bylo sestřeleno z území ovládaného povstalci“, napsala agentura Reuters. Podle náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova je „politováníhodné, že i přes opakované snahy Ruska zorganizovat vyšetřování tak, aby bylo komplexní a nezaujaté… jde o jasnou snahu dělat zaujaté závěry a plnit politické zadání“.
Ruské rakety země-vzduch typu Buk podle některých tvrzení používali povstalci, ve výzbroji je mají i ukrajinská a ruská armáda. Policejní vyšetřování, které organizuje nizozemská prokuratura, mělo podle původních předpokladů skončit letos v prosinci. Nizozemský prokurátor ale dnes uvedl, že se s jistotou protáhne do příštího roku. Nizozemský premiér Mark Rutte vyzval Moskvu, aby při vyšetřování plně spolupracovala.
| Protiletadlový systém Buk dokáže sestřelit cíle přes 20 km vysoko |
|---|
| - Mobilní protiletadlový systém 9K37 Buk (Severoatlantická aliance používá označení SA-11 Gadfly, neboli Ovád) zařadila sovětská armáda do výzbroje v roce 1979, později prošel dalším vývojem a vylepšením. Navázal na starší komplet 2K12 Kub, přezdívaný kvůli typickému vypouštěcímu zařízení s trojicí raket a své účinnosti „tři prsty smrti“. |
| - Celý protiletadlový systém se skládá z několika pásových vozidel - velitelského vozu, vozidla vybaveného radiolokátorem a dvou druhů mobilních odpalovacích zařízení (jedno má vedle čtveřice raket i radar, druhé nikoli). Pásové mobilní odpalovací zařízení vybavené radarem přitom dokáže fungovat i nezávisle. |
| - Každý odpalovací komplet je vybaven čtveřicí raket s poloaktivním radarovým řízením, které jsou dlouhé zhruba 5,5 metru a váží přibližně 700 kilogramů (70 kg má bojová hlavice). Dosahují čtyřnásobku rychlosti zvuku a jejich dolet a dostup se liší podle verze. Nejmodernější střely dokážou zasáhnout cíl vzdálený až 50 kilometrů a letící 25 kilometrů vysoko. |
| - Systém Buk je dnes ve výzbroji řady států v postsovětském prostoru, nejmodernějšími verzemi disponuje ruská armáda, pro kterou se stále vyvíjí. Disponují jím ale také ukrajinské ozbrojené síly. |
| - Z dalších uživatelů je možné jmenovat Sýrii, Venezuelu nebo Finsko, kam se systém dostal v rámci deblokace ruského dluhu. Koncem 80. let plánovala jeho pořízení i československá armáda, po politických změnách z toho ale sešlo. |
