Dvacet procent domácností s nejvyššími příjmy za letošní rok odevzdá federální vládě na všech daních v průměru 27,2 procenta svých příjmů. Nejvyšší jedno procento, tedy rodiny s příjmy v průměru 1,4 milionu dolarů ročně (zhruba 27,6 milionu Kč), zaplatí průměrně 35,5 procenta svých příjmů, vypočítal nezávislý institut Tax Policy Center.
Zatížení bohatých je podle statistik Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) jedno z nejvyšších od roku 1979, kdy úřad začal tyto údaje shromažďovat. „Lidé s vysokými příjmy se cítí zneužíváni, že jsou věčnými cíli zvyšování daní. Lze pochopit, proč se tak cítí,“ řekl k údajům Roberton Williams z Tax Policy Center.
Kongres se už počátkem roku dohodl na zvýšení sazby daně z příjmů nad 400 tisíci dolary ročně ze 35 na 39,6 procenta, zatímco všechny ostatní daně nechal na úrovni snížené za vlády George W. Bushe. Obama, který nyní musí podle politické dohody o snižování rozpočtového deficitu z roku 2011 škrtat v rozpočtu, přitom požaduje po republikánech v Kongresu, aby přistoupili na další zvyšování daní.
Průměrná rodina ze skupiny 20 procent domácností s nejnižšími příjmy v posledních letech žádné federální daně v čistém vyjádření neplatí. Velká část z nich inkasuje od vlády podpory včetně daňových kreditů, takže jejich výsledná daňová sazba je záporná.
Prostředních 20 procent domácností, jejichž průměrný příjem činí 46 tisíc dolarů (asi 919 tisíc Kč), zaplatí letos „federálu“ ze svých příjmů 13,8 procenta. To je výrazně pod průměrným daňovým zatížením této skupiny za poslední tři desetiletí kolem 16 procent.
Průměrný zdaněný příjem střední pětiny domácnosti se v letech 1979-2009 zvýšil jen o 32 procent ve srovnání s růstem o 45 procent, který měla nejchudší pětina. Průměrný příjem jednoho procenta nejbohatších domácností se za 30 let zvýšil o 155 procent.
Zastánci Obamovy daňové politiky poukazují na to, že v minulých desetiletích se i přes výraznou daňovou progresi značně zvýšila nerovnost, a nejbohatší si tak mohou dovolit platit vyšší sazby daně. Kritici naopak poukazují na to, že růst zdanění nejproduktivnějších vrstev sníží jejich motivaci k práci, úsporám a investicím. To ve svém důsledku povede jedině k oslabení ekonomického růstu a tím i k podkopání daňových příjmů vlády.
„Zvyšování daní poškozuje ekonomiku a zvyšování daní jednotlivců s nejvyššími příjmy - ať je mají z platů, nebo spoří a vydělávají z kapitálových investic, vždy poškodí ekonomiku nejvíc,“ řekl agentuře AP J. D. Foster z konzervativního institutu Heritage Foundation. „Závist a zášť není dobrý základ pro politiku,“ dodal.
