Brazilci vyšli do ulic, mají dost prezidentky

Dilma Vana Rousseffová • Zdroj: Reuters,

18. srpna 2015 · 06:38

Statisíce lidí ve více než deseti brazilských městech protestovaly proti levicové vládě vedené prezidentkou Dilmou Rousseffovou. Důvodem nespokojenosti je hospodářská recese, úsporná opatření vlády a bující korupce. Demonstrace nazvaná Národní den akce se letos konala potřetí, podobné masové protesty už proběhly v březnu a dubnu.

Obliba prezidentky Rousseffové klesla podle posledních průzkumů na pouhých osm procent, přitom ještě v březnu 2013 jí důvěřovalo 79 procent obyvatel. Prudký sestup z výsluní odstartoval na sklonku minulého roku korupční skandál v ropné a plynařské společnosti Petrobras. Polostátní gigant s tržbami 130 miliard dolarů ročně a zaměstnávající přes 80 tisíc lidí začala vyšetřovat brazilská policie kvůli podezřelým kontraktům v hodnotě 22 miliard dolarů. Policie zadržela řadu lidí po celé zemi v souvislosti s úplatkářstvím a praním špinavých peněz.

Začaly padat hlavy politiků i nejvyššího vedení korporace. Vyšetřována byla i Rousseffová, která seděla v letech 2003–2010 ve správní radě. Prezidentka byla obvinění zproštěna a jakékoli pochybení odmítá, několik členů vlády však bylo do tohoto největšího skandálu v historii země prokazatelně zapleteno.

Z vězení na politický vrchol
Ekonomka a politička Dilma Vana Rousseffová (67) nosí jméno svého otce, bulharského advokáta. Vystudovala ekonomii a koncem šedesátých let se zapojila do marxistického hnutí odporu proti tehdejšímu vojenskému režimu. V letech 1970–1972 za to byla vězněna. Spoluzaložila Demokratickou stranu práce a zastávala funkce v městském zastupitelstvu v Porto Alegre, později se stala státní tajemnicí pro hornictví a energetiku. Od roku 2005 byla šéfkou prezidentova kabinetu a v roce 2011 se sama stala první prezidentkou Brazílie.

Z vězení na politický vrchol

Ekonomka a politička Dilma Vana Rousseffová (67) nosí jméno svého otce, bulharského advokáta. Vystudovala ekonomii a koncem šedesátých let se zapojila do marxistického hnutí odporu proti tehdejšímu vojenskému režimu. V letech 1970–1972 za to byla vězněna. Spoluzaložila Demokratickou stranu práce a zastávala funkce v městském zastupitelstvu v Porto Alegre, později se stala státní tajemnicí pro hornictví a energetiku. Od roku 2005 byla šéfkou prezidentova kabinetu a v roce 2011 se sama stala první prezidentkou Brazílie.

Nejhorší propad za 25 let

Nynější protesty ale reagují i na jiné věci. Brazilci prezidentce vyčítají nejhorší hospodářský propad za posledních 25 let, inflaci blížící se deseti procentům a rostoucí nezaměstnanost. Dosud byla vůči ní kritická především městská střední třída, ale výrazná úsporná opatření mohou pobouřit i voliče současné levicové vlády Dělnické strany, za niž Rousseffová kandidovala.

„Každý už toho má dost, ale lidé nevědí, co s tím,“ shrnuje výzkumy veřejného mínění Renato Meirelles, šéf firmy Data Popular. „Chceme změnu, a pokud lidé nevyjdou do ulic, nic se nestane,“ řekl médiím jeden z účastníků pochodu v metropoli Brasília. Podle komentátorů však většina Brazilců chápe, že násilný převrat by nadělal více škody než užitku.