Podle Financial Times začíná těmto tlakům kabinet pozvolna podléhat a připravuje nový zákon o „regeneraci ekonomiky“. Ten by měl obsahovat velké investice do infrastruktury jako třetí přistávací plochu na letišti v Heathrow, výstavbu nových nukleárních elektráren a budování nových silnic a dálnic.
„Musíme přestat tiše přešlapovat okolo naší ekonomiky,“ řekl na účet premiéra londýnský starosta Boris Johnson. Jeho kritika úsporných opatření má obzvlášť sílu. Jako Cameronův spolustraník a zároveň poměrně oblíbený politik má šanci současného premiéra v budoucnu vystřídat. Johnson by rád dokonce viděl výstavbu úplně nového londýnského letiště. Ani v jednom případě však zatím nejde o přímý fiskální stimul, po kterém volají britské podniky. K těm se překvapivě začínají přidávat i akademici, a to včetně těch ostře pravicových. Dle časopisu New Statesman se z dvaceti ekonomů, kteří v roce 2010 otevřeně vyzvali vládu k úsporám, nyní přinejmenším devět rozhodlo změnit svůj názor a volat po větší podpoře růstu. Ministr financí Georgie Osborne ale zatím takové návrhy striktně odmítá.
„Fiskální multiplikátor je v případě tak otevřené ekonomiky jako je Velká Británie velmi malý. Jinými slovy, zisk z vyšších výdajů financovaných deficitem by byl vykoupen mnohem vyšší cenou,“ prohlásil Osborne.
Politika škrtů ale zatím Camronově kabinetu příliš mnoho plodů nepřinesla. Od roku 2010, kdy se ujal vlády, se tempo ročního růstu HDP snížilo z 2,1 na 0,7, letos můžeme téměř s jistotou očekávat pád do záporných čísel. I když vláda z toho viní externí šoky, jako je dluhová krize v Evropě, zpomalení amerického růstu či nejistotou ohledně ekonomického vývoje Číny, odborníci zdá se nejsou tak docela přesvědčeni.
Autor je redaktorem týdeníku Euro
