Brusel chce ještě přísnější dohled nad rozpočty. Pak eurobond

José Barroso

José Barroso Zdroj: reuters

Návrhy rozpočtu států eurozóny by se měly více řídit odhady vývoje ekonomiky od nezávislých subjektů. Státy, s nimiž už Brusel vede řízení kvůli nedodržování rozpočtových pravidel, by musely komisi pravidelně informovat, jaké kroky ke zlepšení situace plánují, a to i během přípravy rozpočtu. To jsou plány Evropské komise, které mají v reakci na dluhovou krizi posílit v eurozóně rozpočtovou kázeň. Její zpřísnění je označováno i za podmínku pro zavedení eurobondů, které dnes komise také podpořila.

Země by měly na základě dnes představených návrhů dávat předem návrh svého rozpočtu do Bruselu. Ten by mohl následně požadovat změny ještě před jeho schválením v národním parlamentu.

Největší dozor by pak byl nad státy, které už požádaly partnery o pomoc (v současnosti Řecko, Portugalsko a Irsko), i zeměmi s vážnými riziky finanční nestability. Ty by byly pod dozorem komise a Evropské centrální banky. Eurozóna by po varování od Bruselu mohla státům doporučit, aby požádaly o finanční pomoc a vypracovaly reformní programy.

Nová opatření, budou-li schválena členskými státy a Evropským parlamentem, by ještě dál zpřísnila pravidla, která unie schválila teprve nedávno. Tyto „starší“ podmínky, které by měly začít platit od půlky prosince, umožňují snazší sankcionování „rozpočtových hříšníků“ - tedy zemí, které neplní rozpočtová kritéria.

Mezi ně patří třeba nejvýše tříprocentní výše schodku rozpočtu či zadlužení maximálně 60 procent HDP dané země. Nyní je ale splňuje jen několik států, většina, včetně Česka, přinejmenším některé z nich překročila.

Brusel s několika státy tak vede procedury pro porušení unijního práva a eurokomisař Olli Rehn nedávno pohrozil, že možnost rychlejšího uvalení sankcí začne využívat od první možné chvíle. Například Belgii, která by mohla přijít na řadu mezi prvními, hrozí pokuta až 700 milionů eur.

Barroso: Komise bude částečně plnit funkci evropské ekonomické vlády

„Na základě nových pravidel bude mít komise více dohledových pravomocí, takže nebudeme čelit opět situaci, kdy selhání v jedné zemi ohrožuje stabilitu eurozóny jako celku,“ řekl Barroso. Připustil také, že se tak z komise stane do jisté míry jakási evropská ekonomická vláda. „Když to nebude komise, kdo jiný by to dělal?,“ podotkl třeba.

„Národní rozpočty budou samozřejmě připravovány vládami a odhlasovávány národními parlamenty. Parlamenty budou samozřejmě mít konečné slovo,“ zdůraznil také. Národní parlamenty budou mít nově k dispozici názor komise a případně také požadavek na změny, vedle toho budou také disponovat informace o ostatních státech eurozóny.

Posílení rozpočtové disciplíny je podle šéfa parlamentní frakce konzervativců a reformistů Jana Zahradila /ODS/ sice správná věc, kritický je ale k způsobu jeho prosazení. V současnosti se to prý neděje demokratickou cestou, ale na základě diktátu velkých zemí a evropských institucí.

Brusel navrhl tři varianty eurobondu

Dostat rozpočty států eurozóny pod větší kontrolu je podle Bruselu předpokladem k případnému zavedení společného evropského dluhopisu. Evropské komise takový plán podpořila.

Analýzy podle ní ukázaly, že by správně nastavené eurobondy mohly pomoci rychle zmírnit současnou dluhovou krizi, a to i přesto, že jejich zavedení může trvat nějakou dobu. Už samotný plán na jejich zavedení by měl vliv na trhy. Jejich existence by do budoucna posílila finanční systém eurozóny, a tím stabilitu, stejně jako měnovou politiku.

Možnosti podoby a způsobů, jak by byly eurobondy vydávány, jsou podle komise tři. Nejambicióznější verzí by bylo, pokud by zcela nahradily dluhopisy vydávané členskými státy eurozóny. Další možnost je, že by pokrývaly jen část finančních potřeb států, které by vydávaly dále i své vlastní dluhopisy, byť v omezenější míře. V obou případech by byly eurobondy garantovány společně všemi státy eurozóny. Kvůli těmto variantám by ale bylo třeba měnit základní unijní smlouvu, což může být velmi citlivou a také zdlouhavou věcí.

Třetí možnost by pokrývala finanční potřeby států jen částečně, přičemž v tomto případě by byly omezenější záruky. Tato varianta by tak podle komise měla zřejmě menší vliv na stabilitu a integraci, o jejíž potřebě politici v poslední době tolik hovoří.

„Zavedení eurodluhopisů neodstraní příčiny aktuální krize zemí eurozóny a naopak povede k prohloubení morálního hazardu, kdy šetrně hospodařící státy doplácí na ty rozhazovačné,“ varoval český lidovecký europoslanec Jan Březina.