Brusel chystá sankce vůči Rusku, zaměří se na finančnictví či obranu

nizozemský ministr zahraničí Frans Timmermans

nizozemský ministr zahraničí Frans Timmermans Zdroj: ctk/AP

Kapitálový trh, obrana či moderní technologie využitelné v energetice by se brzy mohly stát cílem sankcí, které Evropská unie uvalí na Rusko. Ministři zahraničí EU dnes pověřili Evropskou komisi, aby do čtvrtka takové kroky připravila. Jejich realizace bude záviset na ruské spolupráci při uklidnění napjaté situace na východě Ukrajiny. Žádné nové konkrétní protiruské sankce tak dnešní jednání ministrů unijní osmadvacítky přímo nepřineslo.

„Podrobnější být nemohu. Požádali jsme komisi, aby přišla s návrhy,“ řekl při odchodu nizozemský ministr zahraničí Frans Timmermans. Dalšími oblastmi, u nichž má komise posoudit možnost sankcí a brzy sdělit výsledek ministrům, je podle něj například také zboží dvojího použití, tedy materiál pro civilní i zbrojní účely. Odpověď by komise měla členským zemím dát do čtvrtka.

„Přesné zpracování má v rukou komise,“ podotkl také český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Do konce týdne se podle něj vyjasní, zda bude muset být případně svolán mimořádný summit EU.

V závěrech z dnešní schůzky je uvedeno, že unijní země jsou připraveny tento balík opatření bezodkladně přijmout, pokud nedojde ze strany Ruska k plné a okamžité spolupráci v řadě bodů.

Šťastný ministr

Ministři v první řadě adresovali separatistickým skupinám na východě Ukrajiny výzvu k zajištění plného, okamžitého a bezpečného přístupu na místo čtvrtečního pádu malajsijského letounu kvůli vyšetřování tragédie i kvůli citlivému a profesionálnímu zacházení s ostatky obětí. Lidé přímo i nepřímo odpovědní za zřícení letadla, v němž zemřelo všech 298 osob na palubě, se musí podle ministrů zodpovídat a všechny země by při tom měly spolupracovat.

První setkání po letecké katastrofě
Dnešní schůzka ministrů zahraničí EU byla prvním setkáním od čtvrteční tragédie malajsijského boeingu. V jeho troskách na východě Ukrajiny zemřelo 298 osob, mnoho z nich z Nizozemska. USA a další země mají v zásadě za prokázané, že stroj sestřelili proruští separatisté, podle Moskvy nese odpovědnost ukrajinská vláda.
Přes počáteční potíže se rozbíhá mezinárodní vyšetřování a separatisté už předali nalezené černé skříňky i těla obětí. Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že Rusko se zasadí o transparentní a objektivní vyšetření příčin katastrofy. Bude prý v tomto smyslu působit také na ukrajinské separatisty.

„Jsem šťastný z toho, kolik mých kolegů dnes vyjádřilo solidaritu a podporu obětem a jejich blízkým,“ poznamenal nizozemský ministr. Většina obětí letu NH17 byli občané jeho země. Ocenil také, že závěry, které jsou podle něj celkem silné, byly přijaty jednomyslně.

Zastavit proud zbraní

Evropští diplomaté dnes také opět vyzvali Rusko, aby pomohlo uklidnit situaci na východě Ukrajiny a aby zastavilo přesuny bojovníků i techniky. Moskva podle nich musí vyvinout tlak na proruské separatisty a stáhnout své vojáky od hranic.

Moskva by také měla zastavit zesilující proud zbraní, vybavení a bojovníků ze svého území na Ukrajinu s cílem rychlého uklidnění konfliktu. A ministři dnes Rusko opět vyzvali ke stažení vojáků od ukrajinské hranice.

První seznam jmen bude na stole

Tento čtvrtek diplomaté členských zemí EU dostanou k posouzení první seznam jmen, které by měly být zařazeny na sankční seznam podle nových rozšířených kritérií. Na nich v pátek shodli diplomaté členských zemí na základě požadavku summitu EU z minulého týdne tak, aby se sankce nyní mohly týkat také firem, které svou činností podkopávají suverenitu a územní celistvost Ukrajiny. „Souhlasili jsme s rozšířením a zrychlením toho procesu dávání na seznam,“ vysvětlil po jednání Zaorálek.

Dosud se podobné sankce - které znamenají zmrazení majetku a pro fyzické osoby též zákaz cest - mohly týkat jen konkrétních lidí. EU nyní kvůli ukrajinské krizi postihuje 72 především ruských občanů i představitelů ukrajinských separatistů. Zasaženi jsou také lidé, kteří přispěli k anexi Krymu a též dvě firmy, v tomto případě podle jiného právního zdůvodnění souvisejícího právě s připojením poloostrova.

Odvážné činy

„Potřebujeme jednotnou unii, hovořící jedním hlasem. Nejen ostrá slova, ale také odvážné činy,“ zdůraznil dnes odpoledne v Bruselu ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin. S kolegy s EU se setkává večer, spolu s dalšími ministry zahraničí zemí Východního partnerství.

Podle ukrajinského ministra by EU neměla například dodávat do Ruska zbraně. Otázka dodávek dvou vojenských plavidel stavěných pro ruské námořnictvo ve Francii je jedním z bodů, který evropské diplomaty rozděluje.

Zaorálek podotkl, že se dnes - stejně jako jeho německý či britský kolega - pro zbrojní embargo vyslovil. „Pokládám za logické přistoupit k embargu na zbraně především proto, že vlastně to, oč dnes jde, jsou právě transfery sofistikovaných zbraňových systémů přes hranice,“ uvedl.

Zapomenuté zločiny Vladimira Putina