Trumpův celní chaos. Kdo z posledních změn těží a čeho se bojí Evropská unie?
- Komentátoři označují za vítěze současné situace zejména Čínu a Indii.
- Evropská unie kritizuje chaos, nejspíš se bojí o dojednané výjimky.
- Není jasné, jestli američtí dovozci dosáhnou na náhrady.
Ani v pondělí není zcela jasné, jak bude v příštích měsících vypadat celní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho dosavadní koncept v pátek z nastaveného směřování vykolejil americký Nejvyšší soud, který označil jeho mechanismus plošných tarifů za nezákonný.
Šéf Bílého domu posléze přišel s náhradou za zrušená patnáctiprocentní cla na dovoz do Spojených států. Nyní se řeší zejména to, jestli v nové éře zůstanou v platnosti dosud vyjednané dohody s americkými partnery.
Kdy skončí cla, která zrušil Nejvyšší soud USA?
Spojené státy oznámily, že Úřad celní a hraniční ochrany přestane vybírat cla uložená na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA) od úterka. To se ale časově shoduje s uvalením nových patnáctiprocentních tarifů pro celý svět na základě jiné právní úpravy.
Úřad nevysvětlil, proč v přístavech pokračoval ve výběru cel při vstupu zboží do země i několik dní po rozhodnutí Nejvyššího soudu. Jeho zpráva ani nic neříká o možných refundacích pro dovozce. Instituce také zdůraznila, že zastavení výběru nemá vliv na žádná jiná Trumpova cla, a to včetně tarifů podle zákona o národní bezpečnosti a zákona o nekalých obchodních praktikách.
Komu současná celní situace nahrává a komu ne?
V současné situaci je předčasné činit takové závěry. Agentura Bloomberg nicméně uvádí, že země, které byly dříve zasaženy nejvíce, se po posledním víkendu stávají vítězi. Patří mezi ně tedy především Čína, Indie a Brazílie, kterým se nyní sazby snížily. Ekonomové Morgan Stanley tvrdí, že průměrná celní sazba pro Asii klesne z dvaceti procent na sedmnáct procent.
V případě Číny podle nich půjde o pokles z 32 procent na 24 procent. Existují i jiné propočty, ale pro Peking z nich plyne podobné zvýhodnění. Soud zrušil i desetiprocentní „fentanylová“ cla, což se vedle Číny týká i Mexika a Kanady. Veškerá úleva ale může být jen dočasná, protože Trumpova administrativa se snaží zavést odvětvová a specifická cla, aby obnovila svůj původní celní režim.
Mezi poražené mohou naopak patřit Británie a Austrálie, které si v rámci starého recipročního rámce vyjednaly nižší, desetiprocentní cla. Ale vše bude záviset na platnosti původních dohod. Vysocí američtí představitelé naléhají na partnery, včetně Evropské unie a Japonska, aby dodrželi závazky, které plynou z dřívějších úmluv.
„Chceme se ujistit, že Čína dodržuje svou část dohody. To znamená, že si nadále kupuje produkty, které slíbila, že si koupí,“ řekl v neděli televizní stanici Fox News americký zmocněnec pro obchod Jamieson Greer.
Komentátoři míní, že Peking získal vůči Washingtonu výhodu, jelikož Nejvyšší soud Trumpovi trochu svázal ruce. Indičtí představitelé odložili cestu do USA, kde měli finalizovat prozatímní obchodní dohodu. Chtějí zřejmě nejdříve důkladně vyhodnotit aktuální překotný vývoj a patrně větří větší prostor v jednání.
Bojí se Evropská unie změn v amerických tarifech?
Pro Evropskou unii, a tedy i české firmy, by se zdánlivě nic moc nemělo měnit, protože si sedmadvacítka loni vyjednala s USA vesměs právě patnáctiprocentní cla. V platnosti pro tuto chvíli zůstávají i sektorová cla na automobily a ocel. Jenomže EU má nejspíš obavu, že plošnými patnáctiprocentními cly by mohly zaniknout výjimky s nulovými cly, které si s Američany dohodla například na letadla a náhradní díly.
Dosud ani není jasné, jak přesně se nové sazby budou uplatňovat. Blok proto o víkendu uvedl, že doufá v platnost dohody a žádá po Washingtonu, aby situaci zcela vyjasnil. Švýcarská organizace pro sledování obchodní politiky Global Trade Alert odhaduje, že EU jako celek si nově o 0,8 procentního bodu pohorší.
Sedmadvacítka navíc byla se svou dohodou ve výhodnějším postavení vůči konkurenci z některých zemí, i když naopak v nepříznivém oproti například britské konkurenci. Evropa každopádně očividně ztrácí trpělivost s chaotickými kroky zpoza Atlantiku a zvažuje zmrazit ratifikaci vzájemné obchodní dohody.
Co celní zvraty znamenají pro americký byznys?
Americké společnosti a spotřebitelé nesli podle Fedu po většinu roku 2025 více než devadesát procent nákladů spojených s Trumpovými cly. Pro mnoho firem celní změny znamenaly náborové a investiční váhání. Nyní je americký byznys v další složité situaci, protože současné Trumpovo celní uspořádání platí na 150 dní a nikdo neví, co bude následovat.
„Celá nejistota celní politiky skutečně nepříznivě působí na zaměstnanost a investice v reálné ekonomice,“ řekl The Wall Street Journal Gary Clyde Hufbauer, ekonom z Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomii. „Pokušení odložit byznysová rozhodnutí bude velmi silné,“ dodal.
Mnohé firmy se v poslední době snažily změnit dodavatelské řetězce v závislosti na tarifech uvalených na jednotlivé země. „Nikdo v USA nevyrábí to, co potřebujeme,“ postěžoval si zmíněnému deníku Clifton Broumand, majitel firmy, která se zabývá montáží vodotěsných klávesnic a počítačových myší pro zdravotnictví. Společnost se snaží přesunout své nákupy silikonových dílů z Číny do Mexika, aby se vyhnula clům. Doufá tedy, že se nic nebude měnit ve vztahu k Mexiku.
Americká vláda vybrala na nezákonných clech od společností dovážejících zahraniční produkty desítky miliard dolarů. Odhady uvádějí, že se jedná o částku kolem 130 miliard dolarů. Očekává se, že jejich vracení se stane předmětem vleklých soudních sporů.
Jak na současný vývoj reaguje zlato?
Na aktuální celní chaos reagovalo novým růstem zlato, které na přelomu ledna a února prudce pokleslo. Cenný kov je na nejvyšší ceně za tři týdny, ale zatím se nevrátil k rekordním hladinám. Odborníci míní, že další záchvěv geopolitické nejistoty zlatu nahrává, i když nejspíš bude citlivě reagovat na každý vývoj, včetně situace kolem Íránu.
„Oživení cen zlata i stříbra pravděpodobně podpořily i obavy nebo zmatky ohledně výhledu cel,“ uvedl podle Reuters nezávislý analytik Ross Norman a dodal, že existuje několik příznivých faktorů, včetně slabých údajů o hospodářském růstu.
Naproti tomu dolar poklesl a oslabil i bitcoin. „Dolar zažívá plošný pokles, protože se trh snaží posoudit důsledky rozhodnutí soudu,“ řekl agentuře Bloomberg Rodrigo Catril, stratég National Australia Bank v Sydney.
