Nová nizozemská daň z nerealizovaných zisků je kapitálová sabotáž, která vyžene investory do ciziny

Ti, kteří vynalezli kapitalismus, se ho teď snaží sabotovat. Tak zní titulek ostrého komentáře, pod nímž je podepsáno vedení amerického deníku Washington Post. „Šílená“ nová daň z majetku panikaří globální investory, píše britský deník Telegraph. Tak ostře reagují na návrh daně z nerealizovaných zisků ve výši 36 procent, který prošel nizozemským parlamentem. Míří do Senátu a k podpisu krále. 

Princip je jednoduchý. Platíte daň z investic, které držíte podle jejich oficiální tržní hodnoty, přestože jste je neprodali a žádný zisk z nich tedy nemáte v ruce. Daň se týká akcií a dalších cenných papírů, podílů ve firmách, kryptoměn, startupů a dalších finančních instrumentů. 

Pokud například vlastníte akcie, které stojí na začátku roku tisíc eur, ale na konci už dva tisíce, je váš nerealizovaný zisk tisíc eur. A z něj zaplatíte státu 36 procent, tedy 360 eur. Přestože žádné peníze nemáte. Při velmi vysokém růstu hodnoty vašeho majetku jste tlačeni k tomu, abyste si buď na daň někde půjčili, nebo naopak část investic prodali, abyste ji vůbec mohli zaplatit. Z tohoto brutálního typu majetkové daně jsou vyloučeny první nemovitosti. Druhá nemovitost se už daní stejně jako jiné investice. Od celkové hodnoty se odečítají úvěry a další dluhy. Platit by měla začít od roku 2028. Investoři doufají, že do té doby se stane něco, co nakonec tuto daň odvrátí. 

Zaplať, i když jsi ještě nevydělal 

Tento zákon s názvem Box 3 nahrazuje dosavadní majetkové daně, které smetl nizozemský soud jako protizákonný zásah do vlastnictví v celé sérii rozsudků, z nichž první padl už v roce 2021. Tento systém stál na „předpokládaných“ ziscích. Podle soudců porušoval právo na majetek a zákaz diskriminace podle Evropské úmluvy o lidských právech. Nizozemští politici se snažili najít novou cestu, která by přinesla do rozpočtu chybějící inkaso z těchto majetkových daní. A přišli s návrhem daně z nerealizovaných zisků ve výši 36 procent. 

Po rozsudcích nastoupila dočasná daňová pravidla pro roky 2023 a 2024. A nizozemská vláda pracovala na novém návrhu. Ten s platností od 1. ledna 2028 právě prochází parlamentem. 

Nizozemsko daní své občany ze všech jejich příjmů po celém světě. A daně dělí do tří „boxů“. V Box 1 jsou příjmy ze zaměstnání a vlastnictví nemovitostí. V letošním roce jsou příjmy v této kategorii do 38 883 eur (944 856 korun) ročně daněny 8,1 procenta. Průměrný příjem podle nizozemského statistického úřadu dosahuje 47 400 eur ročně. Na sociální pojištění i z platu do této části Nizozemci odvádějí 27,65 procenta. Příjmy mezi 38 883 a 78 426 eury jsou daněny sazbou 37,65 procenta. To znamená, že tuto sazbu platí i ti, kdo si nevydělají ani dvojnásobek průměrného platu v zemi. Všechno nad 78 426 eur je daněno sazbou 49,5 procenta. 

Box 2 se vztahuje na příjmy z kapitálu, pokud držíte ve firmě alespoň 5 procent. Na zisky z těchto kapitálových výnosů do 68 843 eur ročně je uvalena daň 24,5 procenta. U všeho nad tuto částku se daní sazbou 31 procent. 

A dostáváme se ke zmíněnému Box 3, který právě prochází nizozemským parlamentem. Ten by měl nahradit současný režim, kde jsou od daně osvobozeny všechny kapitálové investice do 57 684 eur ročně, které nevynesou více než 1 800 eur ročně. Pokud investor jeden rok prodělá, může si ztrátu odečíst od základu v roce dalším. 

Zásadní otázkou je, jak nový systém obstojí před nejvyšším nizozemským soudem, pokud ho opět někdo z investorů napadne, což se dá s vysokou pravděpodobností očekávat. 

Odpuzovač investorů a bohatství

Návrh je ostře kritizován za to, že vyžene investory z Nizozemska. Zvlášť ve chvíli, kdy v Evropě sílí daňová konkurence. Itálie přitahuje bohaté cizince tím, že jim nabízí, že ze všech svých příjmů zaplatí od ledna letošního roku jen 300 tisíc eur (7,29 milionu korun) bez ohledu na to, jak vysoké příjmy mají. Na nízké daně láká investory také značná část švýcarských kantonů. Z oblasti Curych–Zug se i proto stal jeden z největších technologických hubů na světě. 

Amsterdam, Paříž, Kalifornie

Nizozemci nejsou jediní, kdo si zahrávají s brutálními daněmi z majetku. Francouzská levice v čele s Nepodrobenou Francií Jeana-Luca Mélenchona začala na podzim tlačit daň vypočtenou nikoli z příjmů, ale z hodnoty majetku. 

Princip daně je jednoduchý. Každý, kdo má majetek v hodnotě nad 100 milionů eur (2,5 miliardy korun), by z něj každý rok odvedl státu minimálně 2 procenta. Daň by měla být progresivní, takže by stoupala s výší majetku. 

Zdaňoval by se nejen soukromý, ale celý firemní majetek, a to podle reálné valuace. Je úplně jedno, jestli je firma ztrátová. Daň by se vypočetla z její hodnoty. Takže majitelé by byli tlačeni část prodat, aby byli vůbec schopni daň zaplatit. To by se týkalo především start-upů a nových firem, které zatím investují do rozvoje a nevydělávají. 

Autorem nápadu je francouzský silně levicový profesor ekonomie Gabriel Zucman, který působí na Kalifornské univerzitě v Berkeley a vede „EU Tax Observatory“ a spolupracuje s „World Inequality Lab“. Jeho intelektuální misí je boj proti nerovnosti. Nápad, kterému neřeklo „ne“ ani Národní sdružení Marine Le Penové, se zatím podařilo odvrátit. 

Brutální majetkové daně se aktuálně rodí i přímo v Kalifornii a vyhánějí odtud investory včetně těch technologických. Kalifornie chce jednorázovou majetkovou daní sebrat 5 procent veškerého majetku těm, kdo vlastní cokoliv přesahující hodnotu jedné miliardy dolarů (21,3 miliardy korun). Odchod už ohlásila řada byznysmanů a celebrit. Podle listu Los Angeles Times od 1. ledna do New Yorku přesídlil třeba známý režisér Steven Spielberg. Otázka je, jak dlouho tam vydrží. O nových daních z majetku mluví i nový newyorský levicový starosta Zohran Mamdani. 

S rostoucí globální nejistotou a zvyšujícími se státními dluhy ale nápadů na majetkové daně přibývá. Naštěstí i zemí, které této situace naopak využívají ve svůj prospěch a lákají investory na nižší daně, jako Itálie a Švýcarsko. Pokud bude trend, jaký nastavili Nizozemci, pokračovat, dají se očekávat značné přesuny bohatství do vlídnějších míst.