Čtyři roky, tisíc kilometrů fronty. Sledujte v unikátních animacích klíčové momenty ruské invaze
- Od Kyjeva po Pokrovsk. Jak se za čtyři roky proměnila frontová linie?
- Klíčové momenty ruské invaze ukazuje deset animovaných map.
- Prohlédněte si, kde Rusko postoupilo, kde se stáhlo a jak situace vypadá nyní před začátkem pátého roku války.
Čtyři roky války zásadně proměnily podobu bojů na Ukrajině i charakter moderního konfliktu. Frontová linie se dramaticky posouvala a iniciativa na bojišti se několikrát přelévala z jedné strany na druhou. Jak se dařilo ruským okupantům a ukrajinským obráncům? Sledujte animované mapy zachycující nejdůležitější zvraty války na frontových liniích.
Šok a invaze
Období: únor až březen 2022
Dne 24. února 2022 zahájilo Rusko plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, vedenou současně ze severu, východu i jihu. Ruské jednotky postupovaly od běloruských hranic směrem na Kyjev, z ruského území na východě a z okupovaného Krymu na jihu. Útok byl podpořen masivními leteckými a raketovými údery, které měly paralyzovat ukrajinskou obranu a umožnit rychlý postup pozemních sil.
Během několika týdnů dosáhly ruské zisky svého historického maxima. V březnu 2022 se jejich jednotky přiblížily k předměstím hlavního města a kontrolovaly více než čtvrtinu ukrajinského území. V té době se zdálo, že Moskva může dosáhnout svého cíle, tedy rychlého zlomu ve válce – vývoj na frontě však brzy ukázal, že konflikt bude mnohem delší a vyčerpávající.
Ústup od Kyjeva
Období: duben 2022
Ukrajinským silám se na přelomu března a dubna 2022 podařilo zastavit ruský postup na předměstí Kyjeva i v okolí Černihivu. Obrana hlavního města, podpořená mobilizací rezerv, územní obrany i civilní infrastruktury, zabránila ruským jednotkám v obklíčení metropole. Podobně neuspěly ani snahy prorazit obranné linie na severovýchodě, kde se boje soustředily na klíčové komunikace a zásobovací trasy.
Kvůli těžkým ztrátám, vyčerpaným jednotkám a zkolabované logistice se ruská armáda na začátku dubna stáhla z Kyjevské, Černihivské i Sumské oblasti. Tento ústup znamenal faktický konec původního plánu na rychlé obsazení hlavního města a svržení ukrajinské vlády. Válka se tím definitivně přesunula do nové fáze, zaměřené především na boje na východě a jihu země.
Pád Mariupolu
Období: květen až červenec 2022
Zatímco na severu Rusko ustoupilo, na jihu a východě své síly naopak zkonsolidovalo. V květnu po devastujícím obléhání padlo přístavní město Mariupol (včetně oceláren Azovstal), čímž Moskva dokončila strategický „pozemní most“ spojující okupovaný Donbas s Krymem.
Na srovnání výše je patrná zkáza Mariupolu po dobývání města ruskou armádou i jeho podoba před invazí. Uprostřed satelitního snímku se nachází mariupolské divadlo, kde po zásahu budovy leteckou pumou zahynulo přibližně 300 lidí, kteří zde hledali útočiště poté, co během ruské vojenské agrese v roce 2022 přišli o své domovy.
V červnu a červenci následně padla města Severodoněck a Lysyčansk.
Charkovský blesk
Období: září 2022
Ukrajina na začátku září 2022 překvapila nejen Moskvu, ale i západní spojence. Zatímco se pozornost většiny analytiků soustředila na očekávanou ofenzivu na jihu směrem k Chersonu, Kyjev udeřil na severovýchodě – v Charkovské oblasti.
Ruské jednotky zde byly rozptýlené, poddimenzované a logisticky přetížené. Ukrajinské síly rychlým manévrem prorazily obranné linie a během několika dní způsobily jejich faktický kolaps. Fronta se začala hroutit v řetězové reakci – ruské oddíly ustupovaly ve spěchu a zanechávaly za sebou techniku i zásoby.
Ukrajina během krátké doby osvobodila tisíce kilometrů čtverečních území. Znovu získala klíčová logistická centra Izjum a Kupjansk, která byla pro Rusko zásadní pro zásobování sil v Donbasu. Ztráta těchto uzlů výrazně oslabila ruské postavení na východní frontě a znamenala jednu z největších vojenských porážek Moskvy od začátku invaze.
Charkovská ofenziva ukázala, že iniciativa může být znovu na straně Ukrajiny, a změnila dynamiku války na několik následujících měsíců.
Osvobození Chersonu
Období: listopad 2022
Po měsících systematických ukrajinských úderů na zásobovací trasy, sklady munice a především klíčové mosty přes Dněpr se ruská pozice na pravém břehu řeky postupně stala neudržitelnou. Ukrajina se nesnažila o rychlý průlom, ale zvolila vyčerpávající strategii – ničila logistiku a izolovala ruské jednotky od hlavních zásobovacích linií.
V listopadu ruské velení oznámilo „organizovaný ústup“ z pravého břehu Dněpru. Ve skutečnosti šlo o strategické stažení pod tlakem nepříznivé situace na frontě. Ukrajinské jednotky následně vstoupily do Chersonu, jediného oblastního města, které Rusko od začátku plnohodnotné invaze dokázalo obsadit.
Osvobození Chersonu představovalo významný symbolický i strategický moment. Fronta se na jihu stabilizovala na řece Dněpr, která se stala přirozenou obrannou linií a v následujících letech se prakticky dále nepohnula.
Pád Bachmutu a mlýnek na maso
Období: leden až květen 2023
Válka se přesunula do brutální, statické opotřebovávací fáze. Absolutním epicentrem bojů se stal v lednu 2023 Bachmut, pro který se kvůli obrovským ztrátám brzy vžil temný termín „mlýnek na maso“. Údernou sílu na ruské straně zde tvořili především žoldnéři z Wagnerovy skupiny.
Obě strany konfliktu ztratily obrovské množství mužů. Celkový počet mrtvých a zraněných na obou stranách se odhaduje okolo sta tisíc vojáků. Když Rusko v květnu 2023 po dlouhých měsících bojů ohlásilo dobytí města, získalo pod svou kontrolu pouze zdevastované ruiny.
Zaseknutá ukrajinská letní protiofenziva
Období: červen až podzim 2023
V červnu 2023 odstartovala dlouho očekávaná ukrajinská protiofenziva na jihu, jejíž úvodní fázi tvrdě zkomplikovalo zničení Kachovské přehrady. Čerstvé ukrajinské brigády, vůbec poprvé nasazené s těžkou západní technikou, měly za cíl rychlý průlom k Azovskému moři.
Místo bleskového postupu však narazily na takzvanou „Surovikinovu linii“ – gigantický systém ruských zákopů, protitankových pastí a vůbec nejhustších minových polí na světě. Očekávaný úder se v hluboké obraně brzy zasekl a ofenziva na podzim vyhasla jen s minimálními územními zisky.
Pád pevnosti Avdijivka, Rusové přebírají iniciativu
Období: únor 2024
V polovině února 2024 Rusko po měsících mimořádně krvavých bojů a rozsáhlém nasazení ničivých klouzavých bomb převzalo plnou kontrolu nad silně opevněnou Avdijivkou nedaleko Doněcku. Město, které se nacházelo na samotné linii fronty už od roku 2014, patřilo k nejpevnějším ukrajinským opěrným bodům v Donbasu a jeho obrana si vyžádala obrovské ztráty na obou stranách.
Pád Avdijivky se stal důležitým zlomem na východní frontě. Otevřel Rusku prostor k dalšímu postupu západním směrem a postupně přenesl iniciativu do jeho rukou. Od tohoto momentu začal na Donbase dlouhodobý a plíživý posun fronty ve prospěch Moskvy, který se neprojevoval dramatickými průlomy, ale systematickým tlakem a vyčerpáváním ukrajinské obrany.
Překvapení v Kursku
Období: srpen 2024
Začátkem srpna 2024 Ukrajina provedla riskantní a zcela nečekaný krok – překročila státní hranici a zaútočila na území samotného Ruska v Kurské oblasti. Podařilo se jí obsadit stovky kilometrů čtverečních a vytvořit pro Kreml vysoce trapnou situaci.
Ačkoliv to nezastavilo ruský tlak na ukrajinském Donbase, šlo o první okupaci ruského území cizí armádou od druhé světové války. Ukrajinci pozice v Kurské oblasti drželi až do dubna 2025, kdy byli definitivně vytlačeni ruskou armádou.
Současnost: tlak na Donbas a pád Pokrovsku
Období: 2025 až 2026
V průběhu roku 2025 se hlavní tíha bojů přesunula na západní část Doněcké oblasti. Ruské síly zde postupovaly pomalu, ale systematicky – místo rychlých průlomů sázely na vyčerpávání obrany, masivní dělostřelecké útoky a letecké údery klouzavými bombami. Cílem se stal Pokrovsk, důležitý dopravní a logistický uzel, přes který proudily zásoby pro ukrajinské jednotky na širší donbaské frontě.
Po měsících tlaků a bojů o okolní obce se ruským jednotkám podařilo město postupně obklíčit a proniknout do jeho zástavby. Moskva následně oznámila jeho dobytí, zatímco ukrajinská armáda tuto verzi odmítla a hovoří o pokračujících bojích. Většina nezávislých analytiků se však shoduje, že město je fakticky pod ruskou kontrolou, byť se střety mohou odehrávat na jeho okrajích.
Pád Pokrovsku představuje jeden z nejvýznamnějších ruských úspěchů od roku 2024 a potvrzuje plíživý posun iniciativy na stranu Moskvy. Neznamenal dramatický kolaps celé fronty, ale zapadá do širší strategie postupného vyčerpávání ukrajinské obrany. Na začátku roku 2026 tak Donbas zůstává místem pomalých, avšak strategicky důležitých posunů, které mohou určovat další vývoj války.
