Výpověď na neschopence v roce 2026: Kdy vás zaměstnavatel může vyhodit?

Během nemoci zpravidla zaměstnanec výpověď dostat nesmí, existují však zákonné výjimky.

Během nemoci zpravidla zaměstnanec výpověď dostat nesmí, existují však zákonné výjimky. Zdroj: Liubomyr Vorona / Alamy / Profimedia

Anna Jedlová
Diskuze (0)
  • Zaměstnanec je během nemoci v takzvané ochranné době a výpověď zpravidla dostat nesmí.
  • Existují však zákonné výjimky, kdy vás zaměstnavatel může propustit i s neschopenkou.
  • Přinášíme modelové příklady a přehled pravidel, která pro pracovní neschopnost platí v roce 2026.

V loňském roce Češi prostonali celkem přes 76 milionů dní. Častěji si podle statistik České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) braly neschopenku ženy než muži. Pokud je člověk nemocný nebo má úraz, jeho zaměstnavatel mu výpověď zpravidla dát nesmí. Jsou ale výjimky, kdy ani neschopenka na rozvázání pracovního poměru nestačí.

Obsah článku:

Co je to dočasná pracovní neschopnost a nemocenská?

Cílem nemocenské je finančně pomoci lidem (pojištěncům) v době nemoci nebo úrazu, kdy nemůžou pracovat a ztratí na nějakou dobu výdělek. Nemocenská jim pokryje alespoň částečně výpadek jejich příjmů.

Výše nemocenské dávky je přibližně 60 procent průměrného výdělku. Jde o takzvanou dočasnou pracovní neschopnost (DPN), na kterou lékař vystaví takzvanou eNeschopenku. Tou se pak prokazujete například při kontrole zaměstnavatele nebo České správy sociálního zabezpečení, kteří mají právo dohlížet na dodržování vycházek.

Kdo má nárok na nemocenskou v roce 2026?

Na výplatu nemocenské mají nárok všichni zaměstnanci nebo i OSVČ, kteří si hradí nemocenskou pojistku. O tom, jestli získáte neschopenku a potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti (DPN), vždy rozhoduje ošetřující lékař, nejčastěji váš praktik. Svému zaměstnavateli nemusíte toto rozhodnutí lékaře předávat nebo přeposílat. Vše totiž probíhá automaticky elektronickou cestou prostřednictvím systému eNeschopenky.

Může dát výpověď zaměstnanec na neschopence?

Zaměstnanec může dát svému zaměstnavateli výpověď kdykoliv. Tedy i v době, kdy je na neschopence nebo v dočasné pracovní neschopnosti. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí nemá nemocenská (DPN) na běh výpovědní doby žádný vliv. A platí to nejen pro výpověď z pracovního poměru, ale taky pro dohody o provedení práce (DPP) nebo dohody o pracovní činnosti (DPČ). Typ úvazku nehraje roli, rozhoduje existence pracovního poměru.

Může dát zaměstnavatel výpověď během nemoci?

Po dobu trvání nemoci (nebo karantény), tedy po celou dobu nemocenské vám zaměstnavatel nemůže dát výpověď. Pokud je člověk na neschopence, je totiž v takzvané ochranné době. Pokud by vám i přesto výpověď od zaměstnavatele v době nemoci přišla, je neplatná. Jsou ale případy, kdy to neplatí.

Zákaz výpovědi: těhotenství a rodičovská dovolená

Ani po čas těhotenství nemůže zaměstnavatel dát pracovnici výpověď. Porušil by tím zákon. Vedle těhotných se pak ochranná doba vztahuje třeba i na rodiče na rodičovské dovolené, na pracovníky, kteří mají nemoc z povolání, nebo taky na zaměstnance, kteří jsou na vojenském cvičení nebo v jiné mimořádné službě, například službě v operačním nasazení.

Stejné podmínky platí i pro zaměstnance, kteří čerpají otcovskou dovolenou, nebo pro pracovníky poskytující dlouhodobou péči. Ani u nich není možná výpověď. Zaměstnavatel se někdy brání, že o ochranné době, například o tom, že je zaměstnankyně těhotná, nevěděl, přesto výpověď dát nemůže.

Výjimky z ochranné doby: Kdy výpověď platí i v nemoci

Pozor, existují výjimky, kdy vám šéf může dát výpověď i v době nemocenské. Zjednodušeně jde hlavně o případy, kdy se proviníte vy sami. Jestliže se zjistí, že si pracovník úraz nebo onemocnění způsobil sám úmyslně nebo za jeho dočasnou neschopnost může požití alkoholu či návykových látek (drog), může zaměstnavatel dát pracovníkovi výpověď a rozvázat s ním pracovní poměr. A to i přesto že je pacient v takzvané ochranné době.

Pro takovéto případy totiž ochranná lhůta neplatí. Výpověď po dobu DPN je ze strany zaměstnavatele možná i tehdy, kdy se firma ruší nebo se přemísťuje na jiné místo. To ale neplatí, jestliže se zaměstnavatel stěhuje v mezích místa výkonu práce.

Prodlužuje se výpovědní doba o nemoc?

Pokud člověk dostal výpověď a až pak nastoupil na nemocenskou, platí tu jiná pravidla. Ochranná doba se nezapočítává do výpovědní doby. Pokud má výpovědní doba skončit během nemoci zaměstnance, o dobu neschopenky se prodlužuje. Jsou ale výjimky, kdy pracovník může prohlásit, že netrvá na tom, aby výpovědní doba a nemocenská prodlužovaly jeho pracovní poměr.

Modelové příklady

Příklad 1: Zaměstnanci byla dne 5. 1. 2026 doručena výpověď pro nadbytečnost. Výpovědní doba by měla uplynout dne 5. 3. 2026. Zaměstnanec bude dne 2. 3. 2026 uznán dočasně práce neschopným a jeho pracovní neschopnost bude trvat do 8. 3. 2026. Výpovědní doba dne 5. 3. 2026 neuplyne, doba od 2. 3. 2026 do 5. 3. 2026 (čtyři dny), kdy trvala ochranná doba v rámci výpovědní doby, se do výpovědní doby nezapočítává a pracovní poměr skončí až 12. 3. 2026 (čtyři dny po skončení DPN dne 8. 3. 2026).  

Příklad 2: Zaměstnanci byla dne 5. 1. 2026 doručena výpověď pro nadbytečnost. Výpovědní doba by měla uplynout dne 5. 3. 2026. Zaměstnanec bude od 12. 2. do 20. 2. 2026 v DPN. Výpovědní doba skončí dne 5. 3. 2026. DPN nastala v průběhu trvání výpovědní doby a skončila dřív, než mělo dojít k jejímu uplynutí – tedy nedochází k žádnému posunu.

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Zrušení pracovního poměru ve zkušební době během nemoci

Onemocní-li pracovník nebo se mu stane úraz v průběhu zkušební pracovní doby, zaměstnavatel mu nesmí zrušit pracovní poměr v době prvních čtrnácti kalendářních dní trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.

Jakmile ale dva týdny uběhnou, zaměstnavatel už může pracovníka propustit i přesto, že jeho nemoc trvá dál. A to bez uvedení důvodů. Pamatujte, že i ve zkušební době máte v případě neschopenky nárok na náhradu mzdy a nemocenskou.

Ochranná lhůta: nemocenská po skončení pracovního poměru

Pracovníci můžou pobírat nemocenskou i po ukončení práce. Má to ale podmínku. Tou je nástup na nemocenskou ještě během trvání pracovního poměru nebo v ochranné době. Na výplatu nemocenské dávky má pracovník nárok od 15. dne pracovní neschopnosti a vyplácí ji okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ).

Neschopenka a konec smlouvy na dobu určitou

Zde platí, že ani nemoc pracovníka před koncem smlouvy neochrání. Pokud tedy člověk onemocní a v průběhu běžící neschopenky mu skončí smlouva na dobu určitou, přestává být zaměstnanec. Nejde o výpověď ze strany zaměstnavatele, pracovní poměr končí sám dohodnutým datem ve smlouvě. O nemocenské dávky však pacient (zaměstnanec) nepřichází.

Začít diskuzi