Brusel zmiňuje, že Turecko musí učinit více pro zaručení svobody vyjadřování a shromažďování a práva na spravedlivý proces. Upozornil i na restrikce, které komplikují práci novinářům. Následkem vládní politiky se v médiích velice rozšířila autocenzura, podotýká dokument. Žurnalisté a spisovatelé podle něj stále častěji končí kvůli projevování svých názorů u soudu.
Evropská komise Ankaře také vytkla, že spolupráce s ní se zhoršila poté, co se předsednictví unie v polovině roku ujal Kypr. Brusel připomíná, že právě snaha o normalizaci vztahů s ostrovem je klíčová pro dosažení pokroku v přístupových jednáních. Všímá si ale i vnitřních problémů Turecka, především vzrůstajících konfliktů vlády s kurdskou menšinou.
Čtěte také:
Izraelcům se nelíbí turecký seriál
Turecko: perspektivní trh, na kterém buďte opatrní
Erdogana už nebaví role demokrata. Raději by se stal osvíceným diktátorem
Turecko o vstup do unie požádalo už v roce 1987. O dva roky později Brusel žádost odmítl, až v roce 1999 Ankaře udělil kandidátský status. V říjnu 2005 začala přístupová jednání.
Vleklé rozhovory jsou příčinou vzrůstajícího pesimismu Turků. Podle aktuálního průzkumu jen 17 procent z nich věří tomu, že se země jednou k unii přičlení.
Problémem je Kosovo
Srbsko získalo kandidátský status letos v březnu, přístupová jednání o vstupu do Evropské unie ale bude moci zahájit až v okamžiku, kdy viditelně zlepší vztahy Kosovem, tvrdí Brusel. Bělehrad podle Evropské komise také musí projevit větší snahu při reformě justice a ochránit nezávislost své centrální banky. Srbský premiér Ivica Dačić řekl, že je znepokojený poznámkami Bruselu, týkajícími se vztahů s Kosovem. „Srbsko Prištině nebude pomáhat k završení kosovské nezávislosti,“ poznamenal včera na tiskové konferenci v Bělehradu.
