Buffett tím potvrdil, že jeho daň činila 17,4 procenta příjmu. V srpnu Buffett vyvolal pozdvižení, když napsal, že jeho zdanění je nižší než daňová sazba jeho sekretářky a že miliardáři by měli platit vyšší sazby než ostatní. Tohoto „Buffettova pravidla“ využil okamžitě prezident Barack Obama k politicky motivovanému návrhu na zvýšené zdanění milionářů. Na druhé straně vznikly otázky ohledně způsobu, jakým Buffett obchází nejvyšší sazbu daně z příjmu 35 procent.
Miliardář sdělil, že loni vydělal celkem 62,9 millionu dolarů. Zdanitelný příjem měl o 23 milionů nižší kvůli daňovým odpočtům a osvobozením, mimo jiné odpočtům darů na charitu.
Buffett výzvu republikánského kongresmana Tima Huelskampa k vydání úplného daňového přiznání odmítl a dal najevo, že čísla zveřejní, až to budou muset udělat i ostatní. „Pokud donutíte ostatní ultrabohaté Američany zveřejnit jejich přiznání spolu s mým, bude to pro dialog o daních a inteligentní reformě velmi užitečné,“ napsal Buffett podle Reuters a dodal, že se k tomu rád připojí.
„Pan Buffett nadále odmítá zveřejnit své daňové přiznání. To, co ukázal, je možná přesné, je to ale neúplné a nijak to nevysvětluje, jak schovává miliony dolarů svých příjmů před zdaněním,“ reagoval Huelskamp ve středu na Buffettův dopis. Podobně jako řada ostatních i Huelskamp vyzval Buffetta, aby namísto výzev zdanit ostatní dal federální vládě více peněz dobrovolně.
Pozorovatelé předpokládají, že Buffett platí nižší úhrnnou sazbu daně ze svých příjmů proto, že jejich naprostá většina se skládá z kapitálových zisků a dividend, kde je daňová sazba 15 procent. Tyto příjmy se však zdaňují předtím už u firem, takže skutečné celkové zdanění těchto příjmů činí asi 45 procent. Buffett ještě zřejmě snižuje svou daňovou sazbu tím, že si od své firmy Berkshire Hathaway nechává vyplácet jen symbolický plat 100 tisíc dolarů ročně, což je na úrovni příslušníka střední třídy.
List The Wall Street Journal poukázal na to, že sám předpoklad Buffettova pravidla, totiž že milionáři běžně platí nižší sazby než lidé s průměrnými příjmy, je zcela falešný. Podle údajů federální daňové správy IRS za poslední dostupný rok 2008 platili lidé s příjmy nad milion dolarů ročně úhrnnou sazbu daně z příjmu 23,3 procenta.
Skupina 400 nejzámožnějších sice díky příjmům z dividend a kapitálových zisků platila v průměru 18 procent, stále to však bylo výrazně více než 12,7 procenta u lidí od 100 do 200 tisíc USD nebo průměrná sazba 8,9 procenta u lidí s příjmy 50 až 100 tisíc dolarů.
