Policii se podařilo k parlamentu probojovat až po více než osmi hodinách okolo třetí hodiny ranní, dnes zůstala budova uzavřená. Předseda Národního shromáždění Michail Mikov, vyzval poslance, aby nechodili do práce, dokud nebude obnoven pořádek.
Protesty více než deseti tisíc Bulharů v hlavním městě Sofii trvají přes 40 dní. Menšinová vláda vedená socialisty dosud svou rezignaci odmítala, nyní o ní ale podle agentury Reuters začínají mluvit někteří vládní poslanci.
Pád současné vlády připouští také prezident. Pokud by premiér Plamen Orešarski odstoupil, je připraven jmenovat úřednickou vládu, která by zemi dovedla k předčasným volbám. „Letos jsme už měli tři vlády. Možná jich nakonec bude pět,“ řekl Plevniev deníku Wall Street Journal.
Prezident dodal, že politici by měli přání voličů vyslyšet. Bulharské politické strany podle něj potřebují rozsáhlé změny, aby se staly stranami „pro 21. století“. „Demokracie je založená na třech základních pilířích: tržní ekonomice, nezávislých médiích a dobře pracujícím soudnictví,“ uvedl. „trh má problémy s oligarchií, média mají problém s monopolem a tlakem vyvíjeným na novináře a bulharské soudnictví není v žádném případě perfektní,“ vysvětlil.
Demonstranty podpořila evropská komisařka pro otázky spravedlnosti Viviane Redingová. „Obyvatelé Bulharska, protestující v ulicích proti korupci, mají mé sympatie,“ řekla. „Bulharsko musí pokračovat ve svém reformním úsilí.“
Blokádu parlamentu vyvolal úmysl vlády půjčit si miliardu leva, což by zvýšilo schodek státního rozpočtu ze současných 1,5 procenta přibližně na dvě procenta hrubého domácího produktu.
Socialisté se dostali k moci po květnových předčasných volbách. Ty neměly jasného vítěze, pravice bývalého premiéra Bojko Borisova se ale odebrala do opozice. Vládu sestavily BSP a DPS, druhá a třetí nejsilnější parlamentní strana. Do většiny v parlamentu jim ale chybí jeden hlas, vláda proto závisí na podpoře nacionalistické strany ATAKA.
