Co se skrývá za tajemnou zkratkou TIM, proti které kromě Goranova protestovaly desetitisíce obyvatel Varny? Je to obří obchodní impérium, jemuž v Bulharsku patří banky, televizní stanice, aerolinky a mimo jiné i čtvrtina tamní pobočky české společnosti ČEZ. Nitky od TIM vedou i do politiky a organizovaného zločinu.
Na začátku příběhu byla skupina elitních bulharských námořníků, kteří po pádu železné opony a rozpuštění své jednotky přemýšleli, do čeho se pustit. Stejně jako jiní bývalí vojáci si v roce 1993 založili bezpečnostní firmu, kterou pojmenovali TIM. Podnik dnes zaměstnává více než 1200 lidí: členy ostrahy, montéry bezpečnostních kamer a alarmů. TIM je ale mnohem víc než pouhá bezpečnostní firma.
TIM – správný tým
Říká se, že zkratku TIM tvoří počáteční písmena tří zakladatelů, kterými byli Tichomir Mitev, Ivo Kamenov a Marin Mitev. Sami majitelé, přeborníci v bojových uměních, tvrdí, že název pochází ze sportovní terminologie – připomíná totiž anglické slovo „team“. Ať je to jakkoli, vysloužilí námořníci se z výběrčích dluhů pro bulharské banky velmi rychle vypracovali na majitele obrovského obchodního impéria. K bezpečnostní firmě, která se podle bulharských novinářů kromě výnosného byznysu ochrany a vymáhání dluhů pustila také do vydírání, prostituce a drog, si mariňáci z TIM do svého portfolia postupně přibírali i serióznější odvětví.
V polovině devadesátých let vstoupili do zemědělství, když koupili původně státní sklady obilí od firmy Zărneni Chrani. S pěti mlýny a dvaceti velkosklady dnes patří TIM k hlavním hráčům na obilném trhu. Kromě skladů ale vlastní i drůbežárny, rozlehlé vinice a velkovýrobny jedlého oleje.
V roce 1997 skupina TIM od státu koupila chemickou společnost Chimimport. Tu od té doby používá pro své investice – nakupuje přes ni další firmy. Hlavní takovou akvizicí byl nákup podílu v bance Centralna Kooperativna Banka (CKB) v roce 2001. Přes firmu Chimimport TIM později rozšiřuje své aktivity o další a další odvětví: kupuje mimo jiné aerolinky Bulgaria Air, několik bank, pojišťoven, tištěná i elektronická média a akcie dalších firem.
Na podzim roku 2012 Chimimport kupuje také třetinový podíl v bulharském ČEZ, který do té doby vlastnil bulharský stát. Dnes je prakticky nemožné vyznat se v celkovém majetku, který do skupiny TIM patří.
„Kriminální organizace“
Těžko říci, v jakém období své existence získala zkratka TIM u veřejnosti špatný zvuk. Každopádně už v roce 2005 ji zmiňuje tehdejší americký velvyslanec James Pardew ve své tajné zprávě s výmluvným názvem „Kdo je kdo v bulharském organizovaném zločinu“. Tuto zprávu předloni zveřejnil server WikiLeaks. Portrét TIM v ní je všechno možné, jen ne lichotivý.
Zpráva popisuje skupinu jako jednu z hlavních kriminálních organizací v Bulharsku, která je na vzestupu od pádu dříve dominantní zločinecké organizace Multigroup. Veškerý byznys TIM údajně kontroluje dvanáct lidí, z nichž každý má na starosti jeden ze sektorů rozsáhlého vlastnictví.
TIM se podle diplomatické depeše podílí na kriminálních aktivitách, jako jsou výběr výpalného, vydírání, prostituce, obchod s drogami a kradenými automobily. Skupina sídlící ve Varně je podle amerického diplomata napojena na ruský organizovaný zločin.
Spokojení obchodníci. Články o působení TIM doprovázístále tatáž fotografie, na které jsou u bazénu zachyceni Ivo Kamenov (vlevo) a Marin Mitev
Zejména ve Varně je TIM přítomný na každém kroku. Patří mu tu restaurace, diskotéky, hotely, televize, noviny a mnoho dalšího. „Bulharský Palach“ Goranov se domníval, že má TIM na své straně také starostu Kirila Jordanova, který Varně vládne nepřetržitě od roku 1999. Až do března 2013, kdy se Bulharskem přežene vlna demonstrací.
Konec starosty Jordanova
Desetitisíce Bulharů původně přivedly do ulic Sofie, Varny, Plovdivu a dalších měst vysoké účty za elektřinu, které jim v lednu přišly do schránky. Vztek na dodavatele energie, mezi které patří i české firmy ČEZ a Energo-Pro, se ale postupně přetavil ve vztek na politiky, které obyčejní lidé viní ze své chudoby. Bulharsko je co do příjmů nejchudší zemí Evropské unie. Demonstrace vyvolaly pád vlády premiéra Bojka Borisova. Bulharům to ale nestačilo. Nevěří, že předčasné volby přinesou nějakou změnu, a tak protestují dál a jejich nejoblíbenějším sloganem je „mafia, mafia“.
Nejbouřlivější i nejpočetnější demonstrace zažila přímořská Varna. Po smrti Goranova obyvatelé požadovali demisi starosty Jordanova, který nakonec funkci složil. Kontakty na TIM ale vehementně popíral s tím, že radnice má se skupinou uzavřeny pouze tři smlouvy, z nichž žádnou nepodepsal. Čí ale podpisy jsou, to starosta neuvedl. Nevysvětlil ani, proč radnici vede účet banka CKB, která náleží do impéria TIM a je největším věřitelem města.
Vliv TIM v politice ale podle některých zdrojů sahal mnohem výš. Jeden z posledních kroků, které těsně před svojí rezignací stihl udělat premiér Borisov, bylo rychlé přiklepnutí lukrativních pozemků na sofijském letišti jedné z firem skupiny TIM – bez výběrového řízení.
Nikoli zbytečná smrt
Zdá se ovšem, že oběť Plamena Goranova nebyla zbytečná. Prolomila totiž mlčení o aktivitách TIM v Bulharsku. O neformální skupinu se najednou po letech začala zajímat média. Bulharská strana Zelených sestavila seznam majetku TIM, který poté převzaly zpravodajské servery. Lidé chodí před hlavní budovu banky CKB v centru Varny, pokládají tam květiny a kameny na památku upáleného. „Goranovova oběť nebyla zbytečná. Stal se z něj symbol,“ míní investigativní novinář Atanas Čobanov ze serveru bivol.org, který na nelegální praktiky TIM upozorňuje už dlouho.
Vůči TIM však dosud nebyla vznesena žádná žaloba. Samotní šéfové se k dění nevyjadřují, zůstávají v soukromí jako vždy. Články o aktivitách TIM doprovází jediná fotografie, na které jsou zachyceni Ivo Kamenov a Marin Mitev u bazénu. Jejich pohodlí ale možná nevydrží dlouho. Podle Čobanova totiž firmy vlastněné TIM porušují bulharské zákony, protože peníze ze svých penzijních fondů používají k financování komerčních aktivit jiných svých firem.
Petr Dokládal: Bulhaři cítí křivdu, že jejich stát nevytvořil vlastní ČEZ
