Cameron návštěvou Kremlu prolomil ledy britsko-ruských vztahů

ruský prezident Dmitrij Medvěděv a britský premiér David Cameron

ruský prezident Dmitrij Medvěděv a britský premiér David Cameron Zdroj: CTK/AP

Britský premiér David Cameron dnes prolomil ledy britsko-ruských vztahů, když navštívil Kreml a setkal se s ruským prezidentem Dmitrijem Medvěděvem. Napjaté vztahy mezi oběmi zeměmi odstartovaly nejasné okolnosti, za kterých byl v Londýně v roce 2006 zabit bývalý ruský agent Alexandr Litviněnko. Píše o tom dnes agentura Mediafax.

Britský ministerský předseda své odhodlání zlepšit vzájemné vztahy posílil i tím, že dnes vystoupil na půdě moskevské univerzity. Zde však vyzval k vydání bývalého agenta KGB a současného poslance Andreje Lugovoje britské justici. Právě Lugovoj stojí dle Britů za otravou Litviněnka radioaktivním poloniem. Lugovoj měl navíc podle britské strany jednat na popud Kremlu. Rusko to ale striktně odmítá a Medvěděv v této souvislosti poukázal na rozdílné právní rámce obou zemí.

„Článek číslo 61 ruské ústavy zapovídá vydat ruského občana k soudu do ciziny. Něco takového se nestane za žádných okolností,“ řekl na tiskové konferenci po schůzce s šéfem britské vlády prezident Medveděv.

Cameron i Medvěděv ale společně připustili, že ač ohledně Litviněnkova případu neshody přetrvávají, neměly by nadále bránit společné ekonomické a bezpečnostní spolupráci. Agentura Mediafax v souvislosti s Cameronovu návštěvou připomíná také to, že v poslední době byly vztahy oslabeny rovněž kvůli rozdílnému postoji obou zemí k událostem v Libyi a Sýrii. Moskva kritizovala vojensko-bezpečnostní intervenci Severoatlantické aliance v Libyi a zasazovala se rovněž proti prosazování dalších sankcí vůči syrskému režimu prezidenta Bašára Asada.

Medveděv dnes v této spojitosti Cameronovi doporučil, aby Británie v otázce tlaku na Sýrii ubrala. „Sýrie už čelí velkému počtu sankcí uvalených jak Evropskou unií, tak Spojenými státy. Další tlak v tuto chvíli vůbec není nutný,“ prohlásil ruský prezident.

Litviněnko kritizoval Putina

Litviněnko, z něhož se po odchodu z ruské kontrarozvědky stal kritik Kremlu a tehdejšího prezidenta Vladimira Putina, zemřel 23. listopadu 2006 v londýnské nemocnici na následky otravy radioaktivním poloniem. Před smrtí obvinil Putina a kontrarozvědku, že zorganizovali jeho vraždu. Putina a ruskou tajnou službu, kterou současný ruský premiér kdysi řídil, Litviněnko vinil mimo jiné z toho, že stáli za bombovými útoky na obytné domy v Moskvě a dalších ruských městech, při nichž v roce 1999 zahynulo na 300 lidí. Tehdejší ruská vláda z útoků obvinila čečenské separatisty a zahájila krvavou ofenzivu na Kavkaze, osvětil fakta Mediafax.