Předplatné

Češi v Arménii: od humanitární pomoci po péči o letitou jadernou elektrárnu

Ručně tkané koberce jsou jedním z mála vývozních artiklů izolované kavkazské země

Ručně tkané koberce jsou jedním z mála vývozních artiklů izolované kavkazské země • Zdroj: David Klimes

David Klimeš
Až do roku 1988 znamenala Arménie pro obyvatele Československa především arménský koňak. V ten rok ale severozápadem Arménie otřáslo silné zemětřesení a solidarita Čechů se zhmotnila v 50 tunách materiálu, které do země dopravili studenti, později zakladatelé společnosti Člověk v tísni. Od dob humanitární pomoci se bohužel vzájemná výměna s Českou republikou mnoho nerozvinula.

Obrat zahraničního obchodu za minulý rok byl pouhých 800 milionů korun. I ministerstvo zahraničních věcí přiznává, že obchodní vztahy za moc nestojí: „Jejich rozvoji brání nedostatečná koupěschopná poptávka na trhu, blokáda Arménie ze strany Turecka a Ázerbájdžánu a s tím související omezené možnosti dopravy zboží do země a nízká aktivita českých subjektů.“

Přitom Arménie potřebuje modernizovat podniky, dovážet potraviny i energii. Posledně jmenovaná oblast je letitým problémem Arménů. Při zemětřesení v roce 1988 zavřeli svou jedinou jadernou elektrárnu Metzamor z roku 1976. Během války s Ázerbájdžánem v roce 1993 ale elektrárnu opět spustili a jedna z nejméně bezpečných jaderných elektráren světa tak dosud produkuje až 40 procent vyrobené elektřiny.

A právě aby Metzamor fungoval bezpečněji, tak monitoring elektrárny zajišťoval před lety například i český Ústav jaderného výzkumu v Řeži. Až Arméni Metzamor konečně vyřadí, vyhlásí pak pravděpodobně jednu z největších zakázek v jaderném byznysu.

Doporučujeme

Finexpert
Více článků

Články z jiných titulů