Obrat zahraničního obchodu za minulý rok byl pouhých 800 milionů korun. I ministerstvo zahraničních věcí přiznává, že obchodní vztahy za moc nestojí: „Jejich rozvoji brání nedostatečná koupěschopná poptávka na trhu, blokáda Arménie ze strany Turecka a Ázerbájdžánu a s tím související omezené možnosti dopravy zboží do země a nízká aktivita českých subjektů.“
Přitom Arménie potřebuje modernizovat podniky, dovážet potraviny i energii. Posledně jmenovaná oblast je letitým problémem Arménů. Při zemětřesení v roce 1988 zavřeli svou jedinou jadernou elektrárnu Metzamor z roku 1976. Během války s Ázerbájdžánem v roce 1993 ale elektrárnu opět spustili a jedna z nejméně bezpečných jaderných elektráren světa tak dosud produkuje až 40 procent vyrobené elektřiny.
A právě aby Metzamor fungoval bezpečněji, tak monitoring elektrárny zajišťoval před lety například i český Ústav jaderného výzkumu v Řeži. Až Arméni Metzamor konečně vyřadí, vyhlásí pak pravděpodobně jednu z největších zakázek v jaderném byznysu.
