Ty největší boje v Sýrii po sedmi letech krvavé války pomalu utichají, vyhlídky na mírovou budoucnost jsou ale v silně roztříštěné zemi plné vzájemné nenávisti stále v nedohlednu. Státy z celého světa si však už začínají brousit zuby na poválečnou obnovu země a pozadu nechce zůstat ani Česko, které chce tuzemským firmám pomalu začít ušlapávat cestu k investičním projektům v Sýrii.
Česká diplomacie si přitom slibuje, že bude mít tuto cestu v porovnání s jinými zeměmi o něco umetenější – ze západních zemí zde česká ambasáda totiž zůstala jako jediná, což by mělo Česku přinést výhody. V zemi, kde lidé vinou vleklého konfliktu stále umírají a nikdo neví, jaká zde bude situace za půl roku či za rok, jde ale stále o hudbu budoucnosti.
Zatímco vlády zemí Evropské unie či Spojených států začaly v roce 2012 svá diplomatická zastoupení ze Sýrie stahovat, Česko odmítlo a jako jediné zde ambasádu permanentně ponechalo. Právě to by měl Damašek podle české diplomacie brát při vybírání zahraničních firem, které by se mohly podílet na budoucí obnově země, v potaz.
„Skutečně ta přítomnost má svou významnou roli a váhu,“ řekla pro INFO.CZ česká velvyslankyně v Damašku Eva Filipi s tím, že díky zachování ambasády by Česko mělo mít „stoprocentně“ nějaké výhody. Záleží prý ale na tom, zda budou české firmy schopné na to pružně reagovat.
„Samozřejmě, že se počítá s tím, že když jsme tu zemi nikdy neopustili a navzdory složitým podmínkám jsme tam zůstali, bude to hrát roli při budoucí rekonstrukci země. To ale zatím nemůže nastat, protože ten konflikt ještě neustal,“ potvrdila také pro INFO.CZ tisková mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová.
Že by se české firmy mohly po skončení války podílet na rekonstrukci Sýrie, už začátkem roku 2015 prohlásil i tamní prezident Bašár Asad. „Mohu říci, že tomuto druhu spolupráce v ekonomické oblasti budou naše dveře otevřeny,“ řekl v rozhovoru s Literárními novinami s tím, že by se Česko mohlo podílet na obnově Sýrie, protože navzdory tlaku, aby Česko přerušilo vztahy se Sýrií, to Praha neudělala.
Firmy se musí držet v mantinelech sankcí EU
Snahy o budoucí zapojení do rekonstrukce Sýrie, která podle odhadů Světové banky vyjde na zhruba 226 miliard dolarů, se v Česku pomalu rozbíhají už dnes. Důkazem tuzemských ambicí je dotační výzva pro podporu podnikatelských aktivit v Sýrii, kterou koncem října vyhlásila Česká rozvojová agentura. Firmy, které mohou získat finanční pomoc ve výši až půl milionu korun, mají možnost se do dotačního programu přihlásit do pátku 1. prosince.
„Otevíráme tímto dveře českým firmám, které se mohou na syrském trhu zorientovat a navazovat v budoucnu oboustranně výhodné obchodní vztahy,“ říká ředitel České rozvojové agentury Pavel Frelich, který zároveň upozorňuje na to, že podpora „nebude poskytnuta projektu, který by se ukázal být v jakémkoli rozporu s aktuálními sankcemi EU uplatňovanými vůči Sýrii.“
Na nutnost firem držet se v mantinelech stanovených sankcemi, které proti režimu Bašára Asada zavedla Evropské unie, upozorňuje i česká velvyslankyně v Damašku. „Česko v Sýrii už dnes poskytuje humanitární pomoc. Máme zde malé projekty, kdy jsme opravili školku a nyní budeme opravovat školu. Čili to jsou ty začátky z programu a na ně bychom rádi navázali rozvojovými projekty, které se musí velmi pečlivě vybírat, protože Česká republika určitě nechce zahraničněpoliticky porušovat dohodnuté sankce,“ řekla Filipi redakci.
Mezi obory, kde se české firmy kvůli sankcím nemohou angažovat, je například energetika nebo rozvoj internetové a telekomunikační technologie, která by Asadovu režimu umožnila sledování občanů. „Teď se zaměřujeme na obory, které nejsou pod sankcemi Evropské unie, jako je zdravotnictví, stavebnictví, zemědělství a podobný druh pomoci.
Ale Sýrie dnes potřebuje úplně všechno, například obnovu energetiky, spalovny odpadků a podobně. Je to země po sedmi letech války, takže je v zásadě potřeba obnovit opravdu vše. A myslím si, že i naše firmy se už snaží dostat do těch prostor, kde by nenarážely na sankce Evropské unie,“ řekla pro INFO.CZ Filipi.
Právě energetika je přitom oblast, kam by Česko v případě zrušení sankcí směřovalo své aktivity v první řadě. „Projekty ekonomické diplomacie plynule navazují na okamžitou humanitární pomoc a na stabilizační projekty a budou tvořit rovněž základ budoucí bilaterální hospodářské spolupráce se Sýrií. Z pohledu ČR se jako perspektivní jeví zejména infrastrukturní projekty a oblast energetiky,“ vysvětluje náměstek ministra zahraničních věcí ČR Martin Tlapa.
