Chorvatsko vstoupí do schengenského prostoru. Čechům se bude lépe cestovat

Ministři vnitra členských zemí Evropské unie dnes schválili vstup Chorvatska do schengenského prostoru.

Ministři vnitra členských zemí Evropské unie dnes schválili vstup Chorvatska do schengenského prostoru. Zdroj: ČTK

Chorvatsko vstoupí do schengenského prostoru od 1. ledna 2023, rozhodli ministři vnitra zemí Evropské unie. Češi tak budou moci jezdit do Chorvatska bez hraničních kontrol. „Chorvatsko získalo jednomyslnou podporu Rady pro vnitřní věci a spravedlnost, 1. ledna 2023 se stáváme členem schengenu!“ reagoval na twitteru chorvatský premiér Andrej Plenković.

Rozhodnutí ministrů oznámilo české předsednictví v Radě EU. „Usnadní to cestování v rámci Evropské unie a přinese to větší pohodlí při cestách k moři. To ocení především Češi,“ řekl deníku E15 ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN). Kromě cestování do Chorvatska by se měla zlepšit i obchodní výměna mezi oběma státy. 

Podle ředitele zastoupení Chorvatského turistického sdružení pro ČR a Slovensko Miodraga Mlačiće se cesta do Chorvatska nejen pro Čechy zrychlí o hodinu až dvě. „Má to velký význam pro cestovní ruch. Od 1. ledna 2023 skončí kontroly na pozemní i námořní hranici, již to se pozitivně projeví nejen na cestovním ruchu. Od konce března skončí i kontroly na letištích, a to bude mít teprve významný dopad,“ prohlásil. 

Mlačić na základě počtu rezervací takzvaných first minute zájezdů odhaduje, že nastávající letní sezóna bude přinejmenším tak dobrá jako ta minulá. „Vstup Chorvatska do schengenského prostoru se očekával, ale i tak by jeho nynější potvrzení mohlo cestovnímu ruchu ještě pomoci,“ dodal.

Adam Šotek, šéf společnosti CE Industries, která majoritně ovládá chorvatskou fabriku Đuro Đaković, v tomto kroku zásadní výhodu nevidí. „Mnohem důležitější je pro nás chorvatský vstup do eurozóny, který nastane také začátkem ledna,“ řekl pro deník E15.

Obchodní výměna mezi Českem a Chorvatskem v roce 2021 dosahovala téměř 868 milionů eur, což je přes 21 miliard korun. Český export do Chorvatska se za posledních deset let zvýšil dokonce třikrát. Především jde o dovážku automobilů, telefonů, přístroje pro komunikaci nebo čistící prostředky. 

Chorvatsko samotné je z velké části závislé na příjmech z cestovního ruchu. V cestovním ruchu je zaměstnána desetina zaměstnanců celého Chorvatska. Pro Chorvaty je proto vstup do schengenu dobrou zprávou i z tohoto důvodu.  

O vstup do schengenského prostoru dnes usilovalo také Rumunsko a Bulharsko. Tyto státy se však přijetí do evropské zóny volného pohybu ve čtvrtek nedočkaly. „Nemyslím, že by důvodem bylo nesplnění některých podmínek vstupu do schengenu. Důvody vidím na straně některých zemí, které mají spíše vnitropolitický charakter,“ uvedl k tomu ministr Bek. Eurokomisařka Ylva Johanssonová pouze oznámila, že proti vstupu Rumunska do schengenu byl jeden členský stát a proti Bulharsku dva.  

Schengenský prostor - tedy prostor bez kontrol vnitřních hranic, v němž se mohou jeho obyvatelé volně pohybovat - obývá téměř 420 milionů lidí na 4,312 milionu kilometrech čtverečních. Jeho součástí je v současnosti 27 zemí (Chorvatsko již započítáno - pozn. red.), z toho 22 států EU. V rámci prostoru lze překračovat hranice kdekoliv, s výjimkou konkrétních omezení jednotlivých zemí, tedy například v národních parcích nebo jiných chráněných oblastech. Jednotlivé státy mají ovšem možnost na omezenou dobu obnovit kontroly na svých hranicích.

První schengenskou dohodu podepsaly Belgie, Lucembursko, Německo, Francie a Nizozemsko v červnu roku 1985 v lucemburské obci Schengen. Česko do prostoru vstoupilo v rámci čtvrté vlny rozšíření, společně s Estonskem, Litvou, Lotyšskem, Maďarskem, Maltou, Slovenskem, Slovinskem a Polskem dne 21. prosince 2007.