Členské země EU na konci června odmítly návrh Evropské komise na povinné rozdělení 40 tisíc osob, které velmi pravděpodobně mají nárok na mezinárodní ochranu a jsou nyní v Itálii a Řecku.
Unijní země se ale zároveň dohodly, že odpovídající počet si v příštích dvou letech rozdělí na dobrovolném základě. Česko následně na neformálním ministerském jednání počátkem měsíce nabídlo 1100 míst, například Německo až 9000, Francie přes 6700. Několik dalších zemí ale s žádným příslibem nepřišlo a lucemburské předsednictví EU od té doby o věci intenzivně vyjednává.
My svůj podíl dali a dali jsme ho především proto, abychom byli schopni debatovat o podmínkách, které to číslo doprovázejí
„My svůj podíl dali a dali jsme ho především proto, abychom byli schopni debatovat o podmínkách, které to číslo doprovázejí,“ poznamenal dnes Chovanec. Také diplomaté v minulých dnech připouštěli, že základem pro splnění úkolu, který dal červnový summit EU, bude také širší, byť třeba zatím jen neformální, dohoda o dalších aspektech řešení migrační krize.
Česko například, jak dnes opět zopakoval i Chovanec, žádá, aby se jeho odborníci mohli přímo v táborech v Itálii a Řecku podílet na výběru těch uchazečů o azyl, které by země následně přijala. Ministr dnes připomněl také další aspekty k debatě - od zamýšlené evropské vojenské operace proti pašeráckým sítím přes opatření, která budou postupně zmírňovat migrační tlak, snahu o lepší řešení návratové politiky, či debatu o možnosti zřízení bezpečných táborů mimo evropské území.
Už 9. července ministři vnitra dohodli první část úkolu, který jim dali prezidenti a premiéři. Shodli se na způsobu, jak země unie v příštích letech převezmou 20 tisíc osob s jasným právem na mezinárodní ochranu, které jsou nyní v uprchlických táborech mimo EU.
