Ten, kdo málo pracuje, také málo vydělá a nemůže si dovolit auto ani dovolenou. Podle definice EU se tak stává „chudým nebo sociálně vyčleněným“. V Německu toto stigma postihuje 16 milionů lidí, píše server Die Welt.
Chudí lidé si nemohou dovolit vlastnictví auta ani televize, o cestě na dovolenou si mohou nechat jen zdát. Topení v jejich bytech zůstává studené a maso nebo ryby se v jejich domovech servíruje jen zřídka. Podle údajů Spolkového statistického úřadu postihla „závažná materiální nouze“ v roce 2011 okolo 5,3 procenta obyvatel Německa. V souhrnu loni v zemi trpělo chudobou nebo sociálním vyloučením okolo 16 milionů lidí, tedy asi 19,9 procenta obyvatel.
Z unijní definice se tedy mezi lidi postižené sociálním vyloučením neřadí jen ti trpící materiální nouzí, ale i domácnosti s příliš nízkým podílem příjmu na jednoho člena a rodiny, které jsou chudobou ohrožené. Mezi sociálně vyloučené se potom počítají členové domácností, kteří splňují jedno nebo více těchto kritérií.
Evropská unie tyto sociální indikátory zavedla proto, aby mohla měřit pokroky sociálních politik jednotlivých členských zemí při potírání chudoby.
Německo: žádný pokrok
V případě Německa se ovšem ani po zavedení indikátorů žádný pokrok změřit nepodařilo - podíl chudých dokonce stoupl z 19,7 na 19,9 procenta. V posledních pěti letech se toto číslo pohybuje zhruba kolem dvaceti procent obyvatel.
Zvyšuje se i počet lidí ohrožených chudobou, jejich podíl stoupl o 0,2 procenta na 15,8 procenta. Za ohrožené chudobou němečtí statistici považují lidi, kteří mají k dispozici méně než 60 procent průměrného příjmu - v roce 2010 se za hraniční hodnotu považovala částka 952 eur na měsíc.
Čísla dokládají, že ohroženi chudobou jsou zejména nezaměstnaní lidé a rodiče - samoživitelé. Za chudé a sociálně vyloučené tak statistici označují zejména lidi, kteří prací stráví méně než 20 procent svého času - podíl takovýchto osob na obyvatelstvu Německa loni činil asi 11,1 procenta.
Vyloučení hrozí častěji ženám
Ze statistiky vyplývá, že chudobou a sociálním vyloučením byly v minulém roce s 21,3 procenta ohroženy hlavně ženy, u mužů to bylo 18,5 procenta. Ženy ve věku mezi 18 až 65 let se umístily na posledním místě ze všech kategorií, jejich podíl ohrožení chudobou byl nejvyšší - činil 17 procent. V domácnostech s velmi malým podílem pracovní aktivity žilo 12,3 procenta z nich a nouzí trpělo 6,3 procenta z nich.
Zatímco věková kategorie lidí do 18 let se s 19,9 procenta umístila přesně na průměrné hodnotě, podíl chudoby lidí starších 65 let byl s 15,3 procenta citelně pod německým průměrem. Není to velké překvapení, protože v této věkové kategorii vypadává kritérium „velmi malá pracovní aktivita“.
Jak se hodnotí sami oslovení lidé?
Zařazení domácnosti do kategorie „citelné hmotné nouze“ zčásti vychází z hodnocení samotných respondentů šetření. Jejich úkolem je zhodnotit čtyři až devět kritérií počínaje nájemným přes potíže s vytápěním bytu až po chybějící telefon nebo barevný televizor. Z odpovědí se potom vycházelo při hodnocení stavu nouze.
Průměrná čísla za celou Evropskou unii za loňský rok dosud nejsou k dispozici. V roce 2010 se však Německo nacházelo výrazně pod evropským průměrem v hodnotě 23,4 procenta. Celá řada zemí však měla citelně lepší výsledky než Německo.
Za země, které jsou v boji s chudobou a sociálním vyloučením nejúspěšnější, statistici považují Česko s podílem 14,4 procenta a dále Švédsko (15,0 procenta), Nizozemsko (15,1 procenta), Rakousko (16,6 procenta) a Finsko (16,9).
Na spodním konci žebříčku se umístily východoevropské země, kde jsou lidé ohroženi chudobou nejvíce. Vůbec nejvyšší podíly chudých lidí vykázaly Rumunsko s 43,1 procenta a Bulharsko s 46,2 procenta.
