Po přistání v Duhové zátoce vyjede robotický šestikolový rover. Čínští vědci doufají, že vše proběhne bez problémů, jako celá dosavadní cesta Čchang-e 3 od startu ze Země před necelými dvěma týdny až po navedení na oběžnou dráhu kolem Měsíce před osmi dny.
Nefritový králík (čínsky Jü-tchu), o jehož názvu rozhodlo internetové hlasování, je vybaven mimo jiné sadou fotografických přístrojů a dvěma mechanickými rameny, s jejichž pomocí může vyvrtávat vzorky lunární půdy. Je schopen zdolat třicetistupňové stoupání a pohybovat se rychlostí 200 metrů za hodinu.
Energie získávaná prostřednictvím solárních panelů by měla vozítku vystačit alespoň k tříměsíčnímu zkoumání povrchu Měsíce. Modul Čchang-e byl pojmenován podle mytické čínské bohyně Měsíce.
Čína pracuje na rychlém rozvoji svého vesmírného programu, její ambice sahají od vojenství přes vědecké až po komerční účely. V červnu strávili tři čínští kosmonauti 15 dní na oběžné dráze a spojili s experimentální vesmírnou laboratoří. Do roku 2020 chce Čína otevřít provozuschopnou orbitální stanici.
Svým vesmírným programem se Peking pokouší vyrovnat dalším světovým velmocím, především pak Spojeným státům. Přistání na Měsíci je tak především demonstrací schopností Číny. Ta také vyvíjí satelity nabízené i zahraničním zájemcům a pracuje na vlastním navigačním systému, který by měl konkurovat americkému GPS.
| Historie dobývání Měsíce (měkká přistání) | |
|---|---|
| 3. února 1966, Luna 9 (SSSR) | Historicky první měkké přistání na Měsíci. Skoro stokilový modul přistál v oblasti zvané Oceán bouří. Pořídil a odvysílal sérii fotografií, vůbec prvních obrázků, jež lidstvo pořídilo na jiném vesmírném tělese. Přistání prokázalo, že povrch Měsíc je v zásadě pevný, a není tvořen hlubokou vrstvou prachu, jak se obávala část vědců. |
| 2. června 1966, Surveyor 1 (USA) | První úspěšný pokus Američanů o měkké přistání na Měsíci. Z Oceánu bouří odeslal Surveyor 1 přes 11 tisíc obrázků a zdokumentoval některé mechanické vlastnosti povrchu. |
| 24. prosince 1966, Luna 13 (SSSR) | Modul pořídil pět panoramatických fotek a zkoumal fyzikální vlastnosti povrchu. |
| 20. dubna 1967, Surveyor 3 (USA) | Aparát měl prověřit, zda povrch Měsíce unese přistávací modul s lidskou posádkou. Vědci díky němu zjistili, že půda má konzistenci přibližně odpovídající mokrému písku na Zemi. |
| 11. září 1967, Surveyor 5 (USA) | Sonda provedla první chemický rozbor měsíční půdy a otestovala chování povrchu při zážehu raketového motoru. |
| 10. listopadu 1967, Surveyor 6 (USA) | Provedl stejné experimenty jako Surveyor 5, ale na jiném místě. Byl prvním tělesem, které z měsíčního povrchu odstartovalo (popoletěl zhruba o 2,5 metru). |
| 10. ledna 1968, Surveyor 7 (USA) | Na rozdíl od svých předchůdců nepřistál na měsíční plání, nýbrž v hornatém terénu u kráteru Tycho. Kamery stroje zachytily laserové paprsky vysílané ze Země, čímž potvrdily možnost měření vzdálenosti mezi oběma tělesy pomocí této techniky. |
| 20. července 1969, Apollo 11 (USA) | První přistání člověka na Měsíci. Dvojice astronautů odvezla z Měsíce 21,55 kilogramu vzorků hornin a poblíž místa přistání v Moři klidu rozmístila několik vědeckých přístrojů. |
| 18. listopadu 1969, Apollo 12 (USA) | Druhé přistání člověka na Měsíci. Astronauti mimo jiné odvezli část sondy Surveyor 3 zpět na Zem. |
| 20. září 1970, Luna 16 (SSSR) | První automatická sonda, která dokázala odebrat a na Zem dopravit vzorky měsíčního povrchu. |
| 17. listopadu 1970, Luna 17 (SSSR) | Na Měsíc dopravila dálkově ovládané vozítko Lunochod 1. Během 322 pozemských dnů najezdilo 10,5 kilometru, provedlo několik experimentů a na Zem odeslalo tisíce obrázků. |
| 5. února 1971, Apollo 14 (USA) | Třetí přistání lidské posádky na Měsíci; kromě řady vědeckých experimentů si jeden z astronautů zahrál na měsíčním povrchu improvizovaný golf. Američané si s sebou přivezli první vozítko, ručně taženou kárku, přezdívanou „rikša“. Zpět na Zem přivezli 43 kilo vzorků. |
| 30. července 1971, Apollo 15 (USA) | Při čtvrté návštěvě astronautů bylo na Měsíc dopraven první ze tří roverů - čtyřkolových vozidel pro přepravu nákladu a osob. Délka pobytu na Měsíci byla navíc oproti předchozím misím programu Apollo dvojnásobná (67 hodin). |
| 21. února 1972, Luna 20 (SSSR) | Druhý úspěšný pokus Rusů o robotický odběr vzorků měsíčních hornin a jejich dopravu na Zem. |
| 21. dubna 1972, Apollo 16 (USA) | První přistání lidské posádky v oblasti měsíční vysočiny. |
| 7. prosince 1972, Apollo 17 (USA) | Šesté a zároveň poslední přistání lidské posádky. Po Měsíci se vůbec poprvé prošel vědec, geolog Harrison Schmitt. Apollo 17 dopravilo na Měsíc poslední ze tří amerických roverů. Na Zem naopak přivezlo vzorek horniny nasvědčující tomu, že Měsíc míval magnetické pole podobné Zemi. |
| 8. ledna 1973, Luna 21 (SSSR) | Ruská sonda dopravila na Měsíc druhý Lunochod. Během čtyř měsíců urazil 37 kilometrů, odeslal velké množství fotografií a provedl přes 700 testů měsíční půdy. |
| 18. srpna 1976, Luna 24 (SSSR) | Poslední sovětská sonda na Měsíci. Na Zem odeslala vzorky získané z dvoumetrové hloubky pod povrchem. |
| 14. prosince 2013, Čchang-e 3 (Čína) | První čínská sonda dnes na Měsíc dopravila vozítko Nefritový králík. Je vybaven mimo jiné sadou fotografických přístrojů a dvěma mechanickými rameny, s jejichž pomocí může vyvrtávat vzorky lunární půdy. Je schopen zdolat třicetistupňové stoupání a pohybovat se rychlostí 200 metrů za hodinu. Energie získávaná prostřednictvím solárních panelů by mu měla vystačit alespoň k tříměsíčnímu zkoumání povrchu Měsíce. |
