Čína představí svou první letadlovou loď
Až Čína loď spustí na vodu, výrazně to zvýší její námořní sílu v asijských vodách, kterým od konce Druhé světové války vládně americké námořnictvo. Stavba plavidla zapadá do plánu Pekingu na modernizaci vodních sil, v rámci kterého obnovuje i své torpédoborce a ponorky, aby tak mohl chránit své námořní dopravní cesty. Peking podle vlastního vyjádření nechce svou vojenskou silou vyhrožovat žádnému státu.
„Uvážíme-li aktuální napětí s Jihočínském moři, je to jasný signál do Manily, Kuala Lumpur, Jakarty, Hanoje a dalších hlavních měst v oblasti, že Čína nežertují, pokud o svých námořních teritoriích hovoří jako o modré zemi,“ řekl pro Reuters bezpečnostní expert Dean Cheng z americké Heritage Foundation.
Cheng má na mysli především spor o Spratlyho ostrovy, skupinu asi 750 útesů, atolů a ostrovů uprostřed jihočínského moře, kterou si kromě Číny dlouhodobě nárokují Vietnam, Malajsie, Filipíny, Indonésie a další státy. Konflikt se v posledních měsících vyostřuje kvůli možnosti, že se mezi ostrovy nachází naleziště ropy.
Australský think tank Lowy Institute dnes varoval, že případné incidenty v Jihočínském moři, které by se týkaly Číny, by díky nově nabytému sebevědomí Pekingu mohly přerůst ve válku.
Loď vzniká modernizací a dostavbou 300 metrů dlouhého sovětského plavidla Varjag, které bylo stavěno v 80. letech, ale kvůli nedostatku financí nebylo nikdy dokončeno. Trup lodi zůstal po rozpadu Sovětského svazu na Ukrajině, odkud jej v roce 1998 za 20 milionů dolarů koupila čínská firma s příslibem, že jej přebuduje na kasino.
Letadlová loď Varjag.|Letadlová loď Varjag v Istanbulu na své cestě do Číny
Stavbu letadlové lodi, o které se delší dobu diskutovalo, potvrdil až na začátku června deníku Hong Kong Commercial Daily náčelník čínského generálního štábu Čchi Ťien-kuo. Varjag nyní kotví v severočínském přístavu Ta-lien.
V lednu Čína potvrdila první testy vlastní stíhačky J-20, která by mohl být na lodi nasazena. Podle odborníků oslovených Reuters ale ještě Peking čeká dlouhá cesta k plně funkční letadlové lodi. Mimo jiné se jedná o výcvik pilotů, kteří v případě čínské armády nemají žádné zkušenosti s přistáváním na lodi. Tak jako tak se ale země stane třetím asijským státem po Indii a Thajsku, který bude mít vlastní letadlovou loď.