Jednou z pojistek, jak se posunout a neustrnout, je nová národní směrnice, která má udělat z říše středu globální centrum vědy a výzkumu. Cílem je udělat tečku za dobou, kdy země kopírovala zboží ze západu a pouštěla do svého teritoria firmy jen proto, aby získala část jejich know-how. „To popostrkává Čínu kupředu jen pomalu,“ shodují se pozorovatelé.
„Zizhu chuangxin (Inovace vlastními silami),“ zní proto nové heslo. Naplnit ho mají vládní výdaje ve výši 402 miliard dolarů. Téci tímto směrem mají do roku 2020 a svým objemem prý strčí do kapsy i dosavadního světového premianta v inovacích, Spojené státy americké.
Otázek je hodně, připomínají odborníci. Může to vůbec fungovat? Je možné nařídit skvělé nápady v podmínkách plánované ekonomiky? A když se to povede, co se stane – v atmosféře všeobecné cenzury?
Číňané opouštějí venkov:
V Pekingu, více než sedmnáctimilionové megapoli, už nicméně tento pokus běží. Mezi čtvrtým a pátým městským okruhem, nedaleko letního císařského paláce, vznikla čtvrť Zhongguancun. „Budí dojem San Franciska,“ shodují se návštěvníci. K nebi se vypínají osmnáctipodlažní mrakodrapy s elektronikou, stavby se tetelí v neonech reklam. Do ulic září kanceláře lídrů branže, jako jsou Google, IBM a Microsoft, barvy domácích hájí Sina a Tencent. Start-upů je tu asi deset tisíc, mezi auty a motorkami korzuje mládež s ústními rouškami. Mají tu hned dvě alma mater, mimochodem nejlepší v republice. Přímo uprostřed, v malé postranní uličce, se krčí Garage Cafe.
Historie se opakuje, tentokrát vědomě. Tak jako americké Silicon Valley vzniklo v padesátých letech jakožto satelit kolem kampusu Stanfordské univerzity, děje se totéž kolem vysoké školy Tsinghua v Zhong-guancunu.
Na škole přednášejí top manažeři od Googlu a Microsoftu, jejich headhunteři vyhledávají talenty mezi studenty. V těsné blízkosti univerzity už stojí komplex s kancelářemi 400 high-tech podniků. Prioritou je naučit se zvládnout, jak zakládat společnosti a dále je vést.
Řada společností logicky ale není ještě tak daleko a kopírují Západ. Nechávají se inspirovat jeho myšlenkami, případně vezmou určitý produkt a udělají z něj výhodný artikl pro čínskou střední třídu. Příkladem je podnikatel Lei Jun, šéf firmy Xiaomi. Ta vyrábí chytré mobily a prodává je za 220 dolarů, „okopírovaný“ model iPhone 4 stojí třikrát tolik.
