Čína vyslala na zkušební plavbu svou první letadlovou loď | E15.cz

Čína vyslala na zkušební plavbu svou první letadlovou loď

Letadlová loď Varjag.
Letadlová loď Varjag.
• 
ZDROJ: wikimedia.org

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
První čínská letadlová loď se vydala na svou první zkušební plavbu. Podle agentury Reuters má uvedení tohoto plavidla do provozu pozvednout čínskou národní hrdost a znervóznit zahraničí námořními ambicemi Pekingu. Podle západních expertů má ale Čína před sebou dlouhou cestu a její první kroky nejsou příliš nebezpečné.

Jak sdělila agentura Nová Čína, válečné plavidlo bylo spuštěno na vodu v přístavu Ta-lien v severovýchodní provincii Liao-ning. Čína před dvěma týdny přiznala, že přestavuje někdejší sovětskou loď Varjag, kterou koupila už zhruba před 13 lety od ukrajinské vlády bez motorů, navigace a zbrojního vybavení. Nyní uvedla, že zmodernizované plavidlo bude používáno pouze pro výzkum a výcvik.

Přestavba 300 metrů dlouhé lodi je součástí plánu Číny na vybudování flotily, která může podpořit její mocenské postavení v Asii a v budoucnu třeba i ohrozit americké základny v Jižní Koreji, v Japonsku a možná až na Guamu. Region je navíc protkaný frekventovanými námořními trasami, ale je dějištěm i palčivých teritoriálních sporů. Kromě Číny mají územní zájmy v oblasti také například Japonsko, Vietnam a Filipíny a nezřídka se právě menší země dostávají do konfliktu s Pekingem. Jde mimo jiné o střety plavidel a obviňování z porušení územní svrchovanosti.

Jakmile se letadlová loď vrátí z testovací plavby, bude podrobena dalším zkouškám. Čína zároveň staví dvě až tři vlastní letadlové lodi na základě ruského plavidla Su-33.

Jediným čínským zbrojním partnerem je Rusko

Spojené státy i Evropská unie zakazují prodej zbraní do Číny, a tak je Moskva jediným zbrojním partnerem Pekingu. Protože ale ruský zbrojní průmysl v kvalitě i množství produkce upadá, rozhodla se zřejmě Čína osadit kostry starších ruských modelů moderní technikou vyvinutou v Číně.

Rozšiřování čínského zbrojního arzenálu západní diplomaté považují za přirozený důsledek dynamického ekonomického vzestupu země. Čína loni oznámila, že její vojenský rozpočet dosahuje částky 91,5 miliardy dolarů, což je po USA nejvíc na světě.

„Jako velká ekonomika musí Čína převzít větší odpovědnost za svět a zároveň i obhájit vlastní bezpečnostní zájmy,“ řekl agentuře Reuters Wang Šao-pchu, šéf Střediska pro tichomořská studia na univerzitě v Šanghaji.

Peking zároveň svou vojenskou strategii obhajuje tím, že země jako jediný stálý člen Rady bezpečnosti OSN nemá bojovou flotilu, a nemůže se tudíž zúčastnit mezinárodních záchranných a bezpečnostních operací.

Námořní převahu USA Čína jen tak neohrozí

Tchaj-wan, dávný sok kontinentální Číny, reagoval na budování čínských námořních sil vývojem raketového systému schopného zasáhnout mořské cíle. Aby Peking ohrozil námořní převahu USA, hlavního tchajwanského spojence v regionu, má ovšem co dohánět. Spojené státy tu udržují 11 letadlových lodí, které jsou na daleko vyšší technické úrovni, než jaké může čínské loďstvo v dohledné budoucnosti dosáhnout.

Čínská vojenská flotila je prý dokonce menší než filipínská nebo brazilská. Rozhodně je podle expertů menší než vojenské námořnictvo Indie, hlavního regionálního nepřítele Číny, který tradičně nakupuje bojová plavidla v zahraničí.

Západní experti proto pohlížejí na čínské námořní ambice s despektem. „Přinejlepším nadělají nějaké vlny v Jihočínském moři a postraší špatně vyzbrojené armády Vietnamu, Indonésie a Filipín,“ komentoval zbrojní úsilí Pekingu Jonathan Holslag z bruselského Ústavu pro studium soudobé Číny.

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.