Karta se ale obrátila, když válku trhu vyhlásila čínská centrální banka a začala intervenovat proti své měně. Jüan zažil v únoru svůj nejhorší měsíc v historii, a zkomplikoval tak situaci mnoha čínských finančníků. Většina spekulantů se totiž rekrutovala z řad domácích firem.
Jen od počátku loňského roku prodaly banky derivátové sázky na růst jüanu proti dolaru za více než 350 miliard dolarů. Většinu z těchto investic podle americké Morgan Stanley skoupily čínské firmy věřící v neměnnost domácí politiky silné měny. Únorový propad měny o 1,3 procenta však investory usvědčil z omylu. „Každý pokles jüanu o půl procenta pro ně znamená ztrátu za miliardu dolarů měsíčně,“ uvádí obchodník s měnami Hamish Pepper z Barclays.
Vývoj kurzu dolaru k juanu
Hlavní dějství měnového dramatu má však teprve přijít. Většina finančníků totiž ani náhodou nepředpokládala, že by jüan mohl oslabit nad 6,20 za dolar. Od klíčové hranice dělí čínskou měnu jen půl procenta. Experti přitom varují, že meta může padnout co nevidět. „Je velká šance, že jüan prorazí psychologickou hranici 6,20, a to pravděpodobně v tomto týdnu,“ uvádí Kenix Lai z Bank of East Asia.
Deriváty nejsou jediným břemenem čínských firem. Slabší jüan rovněž ztěžuje domácím firmám splácení svých dolarových půjček. Zadlužení čínských firem v zahraničí se přitom od počátku roku 2011 takřka zpětinásobilo. Firmy sázely na to, že díky silnějšímu jüanu se jejich dolarový dluh v budoucnu sníží. Zatímco na konci roku 2010 měly firmy ze země Draka za hranicemi napůjčováno 50 miliard dolarů, v polovině loňského roku to již bylo podle dat Banky pro mezinárodní platby (BIS) více než 220 miliard.
Jüan rekordně slábne v předvečer ročního setkání čínského parlamentu, které se má konat tento týden. Experti předpokládají, že stupňující se snaha centrální banky je jen předehrou k oznámení širších reforem devizového trhu, mimo jiné i většího uvolnění doposud poměrně striktně řízeného měnového kurzu. Od roku 2005 posílila čínská měna o 33 procent.
