„Zatím nemáme reálné řešení pro banky, které jsou příliš velké na to, aby vlády mohly jen tak dovolit jejich kolaps,“ řekl Dombret. Plán, na němž se nyní pracuje, by měl zaručit, že i velká banka bude moci vyhlásit bankrot a neohrozit celý systém. Ušetřeni by měli být i daňoví poplatníci.
„Bohužel máme s tímto plánem už velké zpoždění proti harmonogramu, který jsme si stanovili. Abych byl upřímný, tak vlastně nejsme na kolaps důležité banky připraveni lépe, než jsme byli připraveni před finanční krizí,“ dodal bankéř. Doufá prý ale, že zásadní posun by mohl nastat během dvou až tří let.
Plán, jak se vypořádat s otázkou „too big to fail“ je přitom jedním z hlavních úkolů, které vyvstaly po finanční krizi v roce 2008. Tehdy vyhlásila bankrot obří americká banka Lehman Brothers, která byla jedním z pilířů Wall Street. Jejich kolaps měl nedozírné následky na celou globální ekonomiku.
Banky zatím zachraňovali hlavně daňoví poplatníci
Od roku 2008 vlády ve více zemích světa byly nuceny použít peníze daňových poplatníků, aby zabránily pádu dalších systémových bank. Hrozilo totiž, že světová finanční architektura upadne do ještě většího chaosu, než jaký způsobil kolaps banky Lehman Brothers.
„Proto je potřeba mít věrohodný mechanismus, který zajistí odchod z trhu (bez negativních dopadů). Dosáhnout takového cíle je ale ohromně komplexní záležitost,“ řekl Dombret.
Povejšil: Vznik bankovní unie nebude událost, ale proces
Globální regulátoři ve čtvrtek uvedli, že nadnárodní banky Citigroup, Deutsche Bank, HSBC a JPMorgan Chase & Co budou muset držet většinu dodatečného kapitálu ze všech 28 klíčových bank. Ty jsou považovány za tak velké a komplexní, že musejí mít vytvořen zvláštní polštář, aby v případě nutnosti dokázaly absorbovat i velmi vysoké ztráty.
