Nejpodrážděnější ohlas na Papandreovo prohlášení zazněl z Německa. „Zní mi to, jako když se někdo chce vykroutit z toho, co bylo dohodnuto. Je to opravdu zvláštní,“ prohlásil německý ministr hospodářství Rainer Brüderle. Podle něj je potřeba začít brát vážně přípravy na možnou brzkou definitivní státní insolvenci Řecka.
„Pokud by bylo referendum, můžeme se fundovaně domnívat, že by nouzová opatření podmiňovaná pomocí nepřijalo. Lze z toho vyvodit, že by celý balíček dohod padl,“ prohlásil analytik londýnské BCG Partners Howard Wheeldon.
„Papandreu rozehrál nebezpečnou partii, na jejímž konci může být i odmítnutí pro Řecko výhodného návrhu na restrukturalizaci dluhu. Takový výsledek referenda by přitom vedl zřejmě k předčasným volbám a pochybnostem ohledně solventnosti řeckého bankovního sektoru,“ uvedl analytik ČSOB Jan Čermák.
Chce se Papandreu zbavit osobní zodpovědnosti?
První reakce na překvapivý tah řeckého premiéra poukazovaly na to, že Papandreu si zahrává s budoucností své země. Jiní v tom ale také viděli jeho snahu vycouvat ze hry tím, že „ne“ v referendu by přinutilo jeho vládu podat demisi a vypsat předčasné volby, čímž by se zbavil osobní zodpovědnosti za příští vývoj.
Šéf řecké opoziční Nové demokracie Antonis Samaras dnes označil Papandreovo prohlášení za „oportunistický experiment“, který „zpochybňuje členství Řecka v EU“. Všelidové hlasování odmítl a vyzval k urychlenému uspořádání předčasných voleb.
Jedna ze socialistických poslankyň pak dnes v reakci na poslední politické dění oznámila, že opouští vládní tábor. Ten tak v parlamentu disponuje už jen těsnou většinou 152 poslanců ze tří set.
Premiérovi se drolí pod rukama i parlamentní většina jeho vlastní strany. Vlivný představitel PASOK Vasso Papandreu v podstatě návrh opozice na předčasné volby přijal, chce ale nejprve vytvořit „vládu národní spásy“ ze všech hlavních politických sil v zemi, protože jen tak prý lze záchranu prosadit.
V hlasování by se zřejmě rozhodovalo o samotném členství Řecka v eurozóně
„Situace je tak napjatá, že v zásadě by Řekové rozhodovali o svém členství v eurozóně,“ řekl k plánu hlasovat o další pomoci finský ministr evropských záležitostí Alexander Stubb.
„Je těžké předvídat, co se stane s Řeckem, pokud dohodu eurozóny odmítne. Bude to dost zlé pro Evropskou unii a zvláště pro eurozónu, ale ještě mnohem horší pro Řecko samo,“ míní nositel Nobelovy ceny za ekonomii Christopher Pissarides. „Pokud v případě negativního výsledku referenda Řecko vyhlásí ihned úpadek, okamžitě finančně padne. Podle mého názoru nemůže bez eura přežít,“ dodal.
Ozývají se ale také hlasy, že rozhodnuto vlastně ještě není nic a názor voličů se může do počátku příštího roku, kdy by se referendum mělo konat, ještě změnit. V nejbližší době má Řecko dostat pomocnou půjčku osmi miliard eur (asi 200 miliard korun), která má udržet stát v chodu do ledna příštího roku. Atmosféra kolem referenda tak už může být dost jiná.
„Jestliže výsledek referenda je zcela nejistý, pak jisti si můžeme být vysokou mírou nejistoty, kterou budou podstupovat finanční trhy v následujících dvou měsících. Ta nepochybně vyústí v růst kreditního i tržního rizika. Výsledkem by tedy mohl být pokračující růst rizikových prémií u vládních dluhopisů, jak v západní, tak zřejmě i střední Evropě. Naopak z útěku do bezpečí budou profitovat americké a německé vládní dluhopisy,“ dodal k výhledu na finančních trzích Jan Čermák z ČSOB.
