„Nemůžeme si dovolit další komedii jako tu, kterou dnes máme s Kyprem, jehož přijetí do eurozóny bylo zbytečné,“ řekl polskému vydání magazínu Newsweek 87letý politik, který předsedal konventu připravujícímu neúspěšnou evropskou ústavu. Ta se později prosadila jako Lisabonská smlouva. „Je zde ale jedna výjimka z tohoto pravidla – a to Polsko. Podporujete hlubší evropskou integraci a máte ekonomiku založenou na pevných základech,“ dodal.
D'Estaing poznamenal, že evropská sedmadvacítka zamířila jiným směrem než samotná eurozóna. Cílem už není jako dříve zachování míru na kontinentu, ale dosažení mezinárodní síly. „Cíl je jasný: musíme se stát jedním ze tří hlavních hráčů světa, aby během dvaceti let USA Čína a EU kontrolovaly tři nejdůležitější světové měny: dolar, juan a euro,“ vysvětlil.
Polsko podle d'Estainga má jako jediné možnost volby. Buď zůstane v „lenivé“ sedmadvacítce, nebo se stane součástí „tvrdého jádra“ EU. Eurozóna by se navíc měla zbavit členů, kteří nesdílejí vizi „dobře organizované a silné Evropy, rozpočtové, daňové a monetární unie“. Je proto třeba vytvořit mechanismus odchodu země z měnové unie. Bylo by ale dobré, kdyby v eurozóně zůstali prapůvodní zakladatelé evropského společenství a navíc Španělsko, Portugalsko a Rakousko.
„Úroveň 27 také přežije, ale její kompetence budou omezeny na původní oblasti činnosti EU: obchod, konkurenceschopnost či rybolov…Pokud budeme za 20 let čelit otázce přijetí Ukrajiny, ať se každý vyjádří. EU se může rozšiřovat. Eurozóna určitě ne,“ uzavřel d'Estaing.
