Další do klubu? Kypr zvažuje, že požádá o finanční pomoc

Kypr

Kypr

Kyperská vláda začala s tamní centrální bankou zvažovat, zda se nemá Kypr obrátit na Evropskou centrální banku (ECB) a požádat ji o finanční pomoc. Ta by spočívala v odkupu kyperských státních dluhopisů, což je forma pomoci, kterou už ECB uplatňuje u některých vysoce zadlužených zemí eurozóny, například Řecka nebo Itálie. S vysokými náklady na obsluhu dluhu se teď potýká i Kypr.

„Shodli jsme se na tom, že je to záležitost, kterou je třeba zvážit,“ řekl novinářům ministr financí Kikis Kazamias. Jeho úřad sdělil, že otázka pomoci byla jedním z diskutovaných bodů v rámci otevřené agendy mezi ministrem financí a centrální bankou. Ministerstvo nicméně popřelo zprávu agentury Reuters, že jednou z možností jsou odkupy dluhopisů od kyperských bank.

„Otázku intervence ECB na trhu dluhopisů ministr nikdy nespojoval s bankovním systémem. Jak je známo, cílem intervence ECB na trhu dluhopisů je snížit výnosy z dluhopisů. Ministr tuto záležitost nikdy nespojoval ani s dluhopisy, které drží místní banky na domácím kyperském trhu,“ stojí ve zprávě ministerstva.

Běžně ziskové kyperské banky utrpěly v prvním pololetí ztráty, které jim vznikly v důsledku účasti v programu výměny řeckých dluhopisů. Předpokládá se, že výměna dluhopisů přijde kyperské banky na více než půl miliardy eur (přes 12 miliard Kč), což bude výše odpisů. Výměna dluhopisů je součástí dohody o poskytnutí dalšího úvěru na záchranu Řecka.

Kypr se při zajištění financování letos začal více soustředit na domácí trhy, aby minimalizoval negativní dopady rozkolísaných mezinárodních trhů. Výnosy kyperských dluhopisů na sekundárních trzích totiž v posledních měsících výrazně vzrostly, což byla reakce na opakované snížení ratingu země. Ratingové agentury k němu sáhly kvůli zhoršení fiskální situace země v důsledku expozice jejího bankovního sektoru vůči Řecku.

Situaci Kypru ještě zhoršila červencová exploze v jednom z muničních skladů, která zdevastovala největší kyperskou elektrárnu. Polovina ostrova se tak ocitla bez elektřiny, kterou bylo nutné začít dovážet. Kyperský prezident Demetris Christofias začátkem srpna obměnil vládu a tehdy řekl, že Kypr zatím o zahraniční finanční pomoc žádat nemusí.

Kypr už snížil platy státních zaměstnanců a teď se chystá prosadit nová úsporná opatření, aby se vyhnul riziku dalšího snížení ratingu. Vláda chce uzákonit, aby veřejný deficit v roce 2012 klesl pod dvě procenta hrubého domácího produktu a v roce 2013 až na nulu. Letošní deficit má přesáhnout pět procent.

Výnos desetiletého státního dluhopisu, který Kypr prodal na mezinárodních trzích loni v únoru, se pohybuje kolem 11,9 procenta. Ještě začátkem května činil 6,2 procenta.