„My jako organizovaná a disciplinovaná politická síla splníme jakékoliv rozhodnutí (…). Dosud však žádné definitivní rozhodnutí o uvolnění nějakých budov neexistuje,“ prohlásil dnes poslanec Svobody Eduard Leonov, jehož citovala agentura Interfax.
Kyjevskou radnici demonstranti vzali útokem 1. prosince a následně ji přeměnili ve „štáb revoluce“. Stala se tak podobným symbolem protestů jako Majdan, tedy kyjevské ústřední náměstí Nezávislosti. Jde však o podmínku amnestie pro 234 demonstrantů, již propuštěných z vazebních věznic.
Generální prokurátor Viktor Pšonka již v pátek informoval o propuštění zadržovaných demonstrantů. Zároveň ale upozornil, že stíhání těchto osob ještě zastaveno nebylo. Podle něj se tak stane, pokud demonstranti do 17. února opustí obsazené budovy a prostranství. Tuto podmínku pro zastavení všech řízení s demonstranty před soudy obsahuje zákon o amnestii, který koncem ledna schválil parlament a následně podepsal prezident Viktor Janukovyč.
Pšonkova slova o propuštění zatčených potvrdil v pátek pozdě večer Sobolev v rozhovoru na televizní stanici 5 kanal. Uvedl současně, že opozice už začala plnit svou část dohody. Uvolňuje se ulice Hruševského pro provoz a začala příprava na předání budovy kyjevského magistrátu. Podmínkou demonstrantů je pouze to, aby ochranu tohoto objektu nepřebírali příslušníci žádných speciálních jednotek.
Tymošenková: Janukovyč musí odejít
Rozhodnutí o vyklizení radnice by podle předáků Svobody mohlo být oznámeno v neděli, kdy se v centru Kyjeva má odehrát další velká opoziční demonstrace. Ta má vyvinout tlak na parlament, aby schválil návrat k ústavě z roku 2004, a tím omezil pravomoci hlavy státu.
„Zrušení diktátorských pravomocí je úkol parlamentu na příští týden,“ prohlásil jeden z opozičních předáků Arsenij Jaceňuk. „Jestli neuvidíme výsledek, bude to znamenat jen jedno - že režim přistupuje k vyostření situace a eskalaci. Ale pak se konflikt bude řešit nikoli v parlamentu, ale na ulici,“ varoval podle serveru newsru.ua Jaceňuk.
V Kyjevě už v půli listopadu vypukly protesty, jejichž účastníci požadují odstoupení Janukovyče za to, že odmítl podepsat asociační dohodu s Evropskou unií a místo toho se přiklonil k Rusku.
Vězněná expremiérka Julija Tymošenková v rozhovoru pro časopis Dzerkalo Tyžňa vyzvala opozici, aby s Janukovyčem jednala „jen o podmínkách jeho odchodu a zárukách jeho rodině“. Jednat s Janukovyčem o něčem jiném podle ní nemá smysl, protože není nic víc než „nekvalifikovaný prostředník“ ve styku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Analýza: Ukrajina Rusko potřebuje, krizí zasažená EU ji vlastně ani nechce
