V celoevropském měřítku jsou to přitom především ženy, které spadají do této kategorie. Z celkového počtu tvoří dvě třetiny. Konkrétně se jedná o 6,9 milionů žen ve srovnání s 3,4 miliony mužů v roce 2014. Čísla odráží celkovou nerovnost v přístupu k částečným úvazkům.
Podle údajů Eurostatu bylo totiž předloni v evropské osmadvacítce 74 procent zaměstnanců na částečný úvazek ženského pohlaví.
Z pohledu jednotlivých států bylo k nedobrovolné práci na zkrácený úvazek nuceno nejvíce lidí na Kypru – více než sedm procent, následovalo Španělsko se 6,5 procenty a Nizozemsko společně se Švýcarskem s 6,3 procenty. Česko, kde nezaměstnanost dosahuje rekordně nízkých hodnot, se naopak umístilo na druhém konci tabulky. Hodnota tu dosáhla pouhého půl procenta.
Podle personalistů existuje v tuzemsku naopak silný zájem o částečné úvazky, kterých je aktuálně pouze kolem šesti procent. „Stejně tak roste zájem lidí o větší flexibilitu při práci - ať už co do času, nebo možnosti občas pracovat na dálku, z domova a podobně - v tomto ohledu sice firmy reagují pružněji, nyní některou z těchto možností nabízejí u zhruba 10 procent pozic, dvojnásobku oproti loňsku - přesto je však co zlepšovat, tak aby naplnily potřeby lidí, o něž enormně stojí,“ popsal analytik společnosti LMC provozující portál Jobs.cz Tomáš Dombrovský s tím, že vzhledem k nízké nezaměstnanosti a boji o schopné zaměstnance jim firmy budou vycházet čím dál více vstříc.
Demografické složení podzaměstnaných:
