„Proces prověřování potvrdil to, co jsme věděli – že je Island na přístupová jednání velmi dobře připraven a záležitostí k diskuzi bude jen pár,“ řekl médiím už před startem detailních rozhovorů hlavní vyjednávač Reykjavíku Stefan Haukur Johannesson.
Domovinu 311 tisíc lidí přesto několik překážek čeká, což může její začleňování do společenství výrazně zpomalit. Jednou z nich bude pro ostrovní ekonomiku klíčový rybolov. Složitá budou zejména jednání o tradičním lovu velryb a o rybolovných kvótách. Napětí mezi EU a ostrovem v této oblasti v uplynulých měsících rostlo. Brusel v lednu oznámil, že islandským lodím nepovolí vykládat makrely v unijních přístavech kvůli odmítavému stanovisku Reykjavíku k plánu, jenž měl zabránit úplnému vylovení těchto ryb. Island ovšem uvedl, že toto opatření nebude mít žádný dopad.
Dalším zádrhelem může být spor Islandu s Velkou Británií a Nizozemskem v záležitosti Icesave. Obyvatelé ostrova v dubnovém referendu podruhé odmítli plán na odškodnění obou zemí v souvislosti s kolapsem ostrovního bankovního systému v roce 2008.
Oba členové unie naznačili, že mohou Islandu při jednání o vstupu působit potíže. Johannesson ovšem vyjádřil přesvědčení, že problém vyplacení zhruba čtyř miliard eur přístupové rozhovory neohrozí, protože s nimi není přímo spojen. Icesave je podle něj bilaterální záležitostí.
Ostrov podal oficiální přihlášku do unie před dvěma lety. Islandský ministr zahraničních věcí Össur Skarphedinsson uvedl, že ještě v letošním roce by mohla být otevřena až polovina kapitol, včetně složité rybolovné. Zbytek by pak rád dostal na jednací stůl v příštím roce.
Islandská vláda bude kvůli rybám pod dvojím tlakem. Podle průzkumů je zatím většina Islanďanů proti začlenění do unie. Rozhodující pro jejich konečný postoj zřejmě bude, jak výhodné podmínky kabinet v oblasti rybolovu dokáže vyjednat.
