Dijsselbloem: Řecko může klást podmínky, až přijme záchranný program
„V Evropě umíme vyjednávat tak, aby z počátečních neshod vzniklo velmi dobré, čestné řešení,“ poznamenal řecký ministr v Bruselu před jednáním s ministry financí ze všech zemí EU. Spor okolo Řecka ale na programu tohoto jednání formálně není, toto téma řešila právě pondělní Euroskupina, tedy schůzka ministrů financí států platících společnou měnou.
Když Varufakis na schůzce odmítl připravený návrh závěrů počítající s půlročním prodloužením programu a řeckými závazky pokračovat v reformách, dal Dijsselbloem na tiskové konferenci Aténám čas do pátku. „Doufám, že o prodloužení programu požádají,“ řekl šéf Euroskupiny.
Ve chvíli, kdy tak řecká vláda učiní, bude podle něj možné bavit se o tom, jak umožnit „pružnost“ programu a vložení řeckých politických priorit. „Samozřejmě to program nesmí vykolejit,“ dodal nizozemský ministr a šéf Euroskupiny.
| Sobotka: Řecký dluh by neměl být odepsán |
|---|
| „Je naprosto pochopitelné, že evropské země trvají na pokračování reforem,“ míní český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Zároveň by ale měla mít řecká vláda možnost zohlednit sociální priority, které má, včetně snižování vysoké nezaměstnanosti, dodal. |
| „Nová řecká vláda musí dostat určitý prostor k tomu, aby zorganizovala sociální programy, které by těm nejvíce ohroženým řeckým skupinám obyvatel pomohly, ale nemůže se to dít tím, že bude odepsán řecký dluh. To si myslím, že je věc, která je do značné míry nepřijatelná,“ poznamenal premiér. |
| Česko podle něj podporuje jak setrvání Řecka v eurozóně, tak plnění uzavřených dohod a smluv. Je přesvědčen, že jak na straně eurozóny, tak nové řecké vlády je silná vůle hledat dohodu. Žádná ultimáta ani z jedné strany prý na jednání v Bruselu minulý týden neslyšel. |
Dobré řešení pro průměrného Evropana
Varufakis zdůraznil, že je třeba najít dobré řešení „pro průměrného Evropana - ne průměrného Řeka, Nizozemce nebo Němce“. V pondělí večer zmínky o „pružnosti“ odmítl jako příliš obecné s tím, že ve chvíli, kdy jeho vláda zpochybňuje celý koncept záchranného programu, nemá zájem na jeho „kosmetických“ změnách.
Řecký ministr také uvedl, že už v pondělí byl připraven souhlasit s návrhem, který mu předložil eurokomisař Pierre Moscovici. V něm se počítalo s čtyřměsíčním prodloužením smlouvy o půjčce a řeckým slibem, že splní své závazky vůči věřitelům. Po čtyři měsíce, které by byly využity k dalšímu jednání, by se také Atény zavázaly počkat s realizací svých politických plánů. Návrh byl prý ale později změněn. Varufiks především není ochoten přistoupit na další snížení důchodů pro chudé seniory a zvýšení daně z přidané hodnoty.
Takové prohlášení nakonec v pondělí Euroskupina vůbec neřešila a místo toho Dijsselbloem předložil to, které Varufakis okamžitě odmítl a řečtí diplomaté vzápětí poskytli novinářům.
Hans Jörg Schelling: Řešení ale také přirozeně znamená, že se řecká vláda pohne z místa
Riziko odchodu Řecka z eurozóny údajně roste
Pravděpodobnost odchodu Řecka z eurozóny se zvýšila. Kompromisní dohoda mezi Aténami a jeho evropskými věřiteli je ale stále možná, tvrdí po pondělním krachu jednání mezi Řeckem a jeho evropskými věřiteli řecká média a některé investiční banky.
„Tvrdé ultimátum z EU, 96 hodin, a pak dohoda nebo neštěstí,“ napsal v titulku řecký pravicový deník Elefteros Tipos. Řecká média v mnoha případech svalila vinu za pondělní neúspěch na Euroskupinu, a hovořila o vzkříšení mrtvého návrhu, který Řecko už dříve odmítlo, poznamenala agentura Reuters. Řecký ministr financí byl podle nich připraven podepsat separátní plán navržený eurokomisařem Pierrem Moscovicim. Podle unijních činitelů ale žádný takový plán předložen nebyl.
Řecké akcie na výsledek pondělního jednání reagují poklesem a táhnou dolů i širší evropské akciové trhy. Přední index aténské burzy dopoledne ztrácel až 4,6 procenta a řecké banky jako celek odepsaly přes deset procent. Ztráty ale v proměnlivém obchodování později zmírnily. Výnosy desetiletých řeckých dluhopisů stouply o 0,7 bodu na 10,6 procenta. Výnosy srovnatelných německých dluhopisů, které díky své kvalitě slouží jako měřítko srovnání, se naopak snížily a pohybovaly se v blízkosti rekordního minima 0,29 procenta.
Investiční banka Barclays mezitím uvedla, že se zvýšilo riziko odchodu Řecka z eurozóny. Vyšší je podle ní i pravděpodobnost, že vláda v Aténách bude muset časem vyhlásit referendum o tom, zda přijmout případnou dohodu, nebo se vzdát eura.
Denně z řeckých bank odtéká půl miliardy eur
Šéf jedné z největších řeckých bank pozdě v pondělí prohlásil, že následkem krachu jednání očekává větší odliv vkladů. Odliv prostředků již dosáhl zhruba 500 milionů eur denně, což ECB přinutilo rozšířit program nouzového financování (ELA), přes který proudí dodatečná likvidita bankám v problémech. Pozornost se prý nyní upírá na Evropskou centrální banku (ECB). Ta bude ve středu rozhodovat, zda program nouzového financování pro řecké banky dále prodlouží.
Barclay's očekává, že pokud řečtí činitelé tento týden nepřijmou nabídku Euroskupiny, nouzové financování ELA pravděpodobně skončí. To by uspíšilo nutnost zavést dohled nad pohybem kapitálu, aby se zamezilo odlivu peněz z Řecka. Řecké banky by v takovém případě také asi musely zavést omezení pro výběr hotovosti.
Možnost odchodu Řecka z eurozóny ale teď nepředpokládá rakouský ministr financí Hans Jörg Schelling. Eurozóna je podle něj připravena znovu se mimořádně sejít, čas ale tlačí. „Řešení ale také přirozeně znamená, že se řecká vláda pohne z místa,“ řekl německým médiím. Další spolupráci ministrů financí eurozóny s Řeckem v „příštích několika dnech“ navrhl i Dijsselbloem. K nalezení dohody dnes Řecko vyzval jeho blízký spojenec a další příjemce mezinárodní pomoci Kypr, podle něhož povinnost vyvést rozhovory ze slepé uličky je zřetelně na Aténách. Britský ministr financí, jehož země v eurozóně není, mezitím upozornil, že úplný krach jednání by byl „velmi tvrdý“ pro ekonomickou a finanční stabilitu.
