V úterý se po devíti dnech povolebních jednání definitivně ukázalo, že řecké politické strany nejsou schopny vytvořit funkční vládu. Dluhovou krizí sužovaná země tak směřuje k novým předčasným volbám v červnu. Prohlubující se politická krize vyvolává obavy, že země nebude plnit podmínky půjček. Evropští lídři přitom hrozí, že Aténám pozastaví pomoc, pokud dohody poruší. To by podle analytiků mohlo vést do měsíce k bankrotu země, návratu k drachmě a úplnému chaosu.
Nevypočitatelný vývoj v Řecku vyvolává obavy i v dalších zemích jihu Evropy. Výnos španělských desetiletých dluhopisů, který odráží důvěru investorů v dlouhodobé zdraví veřejných financí země, dopoledne vzrostl o 0,14 procentního bodu na 6,51 procenta, nejvýše od konce listopadu, kdy vrcholily obavy investorů z dluhové krize velkých ekonomik jižní Evropy. Výnos italských obligací stoupl o 0,12 bodu na 6,15 procenta, maximum od druhé poloviny ledna.
Za kritickou se u výnosů dluhopisů považuje hranice sedmi procent. Po jejím překročení musely od roku 2010 požádat o mezinárodní finanční pomoc Řecko, Irsko a Portugalsko.
Z výměny vedení ve Francii zatím investoři obavy nemají
Výnosy bezpečných německých dluhopisů naopak klesaly a u desetiletého „Bundu“ sestoupily na 1,45 procenta. Rozdíl mezi výnosy německých a španělských dluhopisů tak už překročil pět procentních bodů.
Později se růst španělských a italských výnosů zmírnil a německé se naopak zvýšily a situaci na trhu příznivě ovlivnila aukce francouzských střednědobých dluhopisů. Výnosy v první francouzské aukci po prezidentských volbách mírně klesly a poptávka překročila nabídku téměř trojnásobně.
Francouzský trh dluhopisů zatím nemá obavy ze zvolení socialisty Françoise Hollandea. Ten nastoupil se slibem odložit vyrovnání veřejných financí až na rok 2017 a chce zmírnit evropskou smlouvu o rozpočtové disciplíně dodatky na podporu ekonomického růstu.
