Do Evropy letos přišlo přes milion imigrantů. Příští rok jich má být více

Nejde však jen o to, jak se vypořádat s tak velkým jednorázovým náporem běženců. Uprchlická krize zasadila ránu samotné podstatě osmadvacítky, jelikož dále oslabila víru unijních občanů ve smysl svobody pohybu, v schengenský systém či ve spravedlnost rozhodovacích procedur na nejvyšší úrovni. Z nejdůležitější události roku jsme vybrali několik čísel.

1,2 milionu pokusů o nelegální překročení vnější hranice Evropské unie bylo podle agentury Frontex odhaleno za prvních deset měsíců letošního roku. Za celý loňský to byla zhruba čtvrtina. Část příchozích je ale zřejmě započtena dvakrát – v Řecku a poté například v Maďarsku. Frontex eviduje několik imigračních tras, nejpoužívanější je takzvaná východní středomořská cesta na řecké ostrovy. Nejpočetnější skupinu uprchlíků tvoří Syřané, na nejvytíženější trase jsou jich téměř dvě třetiny.

1,5 milionu uprchlíků by mohlo podle odhadů Evropské komise do osmadvacítky přijít v příštím roce. OSN přitom neočekává, že proud běženců v nejtužších zimních měsících ustane. Míní, že do února bude do Evropy přicházet každý den pět tisíc lidí.

Miloš Zeman: První věta zní: Nikdo vás sem nezval. Druhá věta: Když už tady jste, tak musíte respektovat naše pravidla, stejně jako my respektujeme pravidla, když přijedeme do vaší země. Třetí věta: Když se vám to nelíbí, běžte pryč. | Anna Vackova, E15Miloš Zeman: První věta zní: Nikdo vás sem nezval. Druhá věta: Když už tady jste, tak musíte respektovat naše pravidla, stejně jako my respektujeme pravidla, když přijedeme do vaší země. Třetí věta: Když se vám to nelíbí, běžte pryč.

120 tisíc uprchlíků není schopno si mezi sebou rozdělit 28 členských zemí Evropské unie. Žalobu k soudu EU kvůli kvótám podalo Slovensko a Maďarsko, zvažuje ji i nová polská vláda. K dohodě státy nedospěly ani po měsících vyjednávání a mnoha vrcholných schůzkách.

613 kilometrů plotů už bylo v Evropě kvůli uprchlíkům vztyčeno, staví se nebo se jejich budování vážně zvažuje. Další až stovky kilometrů na sebe možná nenechají dlouho čekat. Zátarasy vznikají dokonce i v rámci Evropské unie, kde byl ještě nedávno volný pohyb osob posvátný. Kvůli teroristické hrozbě se hovoří i o zpřísnění bezpečnostních pravidel, což se zřejmě dotkne i občanů unie.

Pětina voličů ve Švédsku, proslulém vstřícností vůči imigrantům, by nyní odevzdala hlas krajně pravicovým Švédským demokratům. Extremistům se díky obávám z uprchlíků nebývale daří i v mnoha dalších evropských zemích.

4,4 miliardy eur už vyčlenila Evropská unie na humanitární a rozvojovou pomoc v souvislosti se syrskou krizí. Ankara od ní dostala na konci listopadu přislíbeno tři miliardy eur na zlepšení podmínek Syřanů v Turecku. Další peníze vynakládají členské země na péči o příchozí uprchlíky.

Angela Merkelová: Jsem šťastná, že se Německo stalo zemí, kterou si mnoho lidí v zahraničí spojuje s nadějí. To je něco velmi cenného, zejména s ohledem na naši historii. | reuters Angela Merkelová: Jsem šťastná, že se Německo stalo zemí, kterou si mnoho lidí v zahraničí spojuje s nadějí. To je něco velmi cenného, zejména s ohledem na naši historii.

Nejméně 4000 Evropanů už podle odhadů odešlo bojovat do řad Islámskému státu. Mnozí se nechávají naverbovat na sociálních sítích. Nelichotivé postavení má mezi zeměmi na kontinentu Belgie, která produkuje nejvíce bojovníků na počet obyvatel – 46 na milion Belgičanů.

1 milion žadatelů o azyl evidovaly tři týdny před koncem roku německé úřady. Jen za listopad jich bylo zaregistrováno 200 tisíc. Příchod uprchlíků do nejsilnější evropské ekonomiky působí problémy kancléřce Angele Merkelové. Podle kritiků situaci nezvládá, přispívá k imigrační vlně a mate svět rozporuplnými výroky. Časopis Time ji ale vyhlásil osobností roku.